Extrémní laser Krakatit. Železa jako na Eiffelovku a výkon větší než Temelín

Komplex ELI má mnoho podzemních pater a honosí se titulem Stavba roku 2016. V laboratoři je třeba vytvořit superstabilní prostředí, které se nebude chvět, bude perfektně čisté, bezprašné, odstíněné. „Teď se finalizují všechny vnitřní technologie. Ukazuje se, že je to větší oříšek, než se původně předpokládalo,“ říká vědecký koordinátor laserových technologií Bedřich Rus.

ELI je laboratoří, která zkoumá extrémně krátké záblesky, které se využívají při studiu hmoty v extrémních podmínkách. Disponuje zcela novou generací laserů, které poskytují mimořádně krátké impulsy.

Laser je úzce směrovaný paprsek, který má specifický mechanismus vzniku. Objevil ho Albert Einstein v roce 1917. „Dal dohromady úplně jednoduché středoškolské rovnice a zjistil, že tam něco chybí. To, co chybělo, byl mechanismus laserového světla neboli stimulované emise,“ vysvětluje Bedřich Rus

Délka záblesku laseru je několik femtosekund (tisícina biliontiny sekundy, 1 s = 1015 fs, pozn. red.). Slučování atomů do jednoduchých molekul probíhá zhruba ve stejném čase. Intenzita nejsilnějšího laseru je srovnatelná s energií slunce, kdyby ji vyzařovalo z plochy 30 x 30 centimetrů. Díky těmto laserům budou vědci schopní zkoumat nejen vesmír.

Budou lasery pohánět solární plachetnici?

Bedřich Rus, Lucie Výborná a solární plachetnice ve Scientific American|foto: Jakub Wojtovič

Využití je celá řada. Pro výzkum i praktické aplikace. Jednou z nejslibnějších je vytvoření kompaktního zařízení na protonovou terapii. V současnosti je velké a v zemi jako je Česká republika pravděpodobně může být jen jedno. „Kdyby se podařilo pohánět ho pomocí laseru, bylo by ho možné využít v každé nemocnici,“ sní vedoucí programu laserových technologií na ELI Beamlines.

Existují plány vyslat minisondu k Alfa Centauri. Na pohon minisondy by byly použity výkonové lasery, které by ze země vysílaly krátké impulsy do sluneční plachetnice. Získat by tak mohla až 20 procent rychlosti světla.