Evropské unii Erdogan vyhovuje, nemusí řešit vstup Turecka, tvrdí znalkyně poměrů
Turecko čeká druhé kolo prezidentských voleb. V něm se utká stávající autoritářská hlava státu Recep Tayyip Erdogan s opozičním kandidátem Kemalem Kiliçdarogluem. Výsledek hlasování bude důležitý i pro EU, i když Turecko není členskou zemí. Ačkoli Kiliçdaroglu slibuje demokratické změny a zlepšování vztahů s unií, mnoha evropským politikům vyhovuje autoritář Erdogan, míní politoložka Lucie Tungul.
„Máme tam člověka, u kterého naše veřejnost jednoznačně říká ‚ne‘, a dokud tam tím pádem je, tak se unie nemusí rozšiřovat o Turecko a nemusíme to řešit,“ popisuje odbornice z Univerzity Palackého v Olomouci pohled evropských představitelů na tureckého prezidenta, který je favoritem druhého kola voleb hlavy státu.
Záminka odmítnutí
S Erdoganem se i přes výhrady k jeho režimu unie dokáže domluvit, jak demonstrovala migrační dohoda z roku 2016, zároveň ho ale podle Tungul využívá jako výmluvu, jak jednoduše odmítat turecké ambice o vstup do EU, kterým řada zemí sedmadvacítky není nakloněna. Přístupový proces Ankary je teď navíc kvůli úpadku demokracie v Turecku v posledních letech pozastaven.
Čtěte také
„Z dlouhodobého pohledu je to ale přístup, který se nevyplácí,“ varuje expertka na Turecko. „Nevyplácí se mít na své hranici zemi, která je takto polarizovaná, jako je v téhle chvíli Turecko. Kde i mezi mladými lidmi stoupá militantní nacionalismus. Která hostí miliony uprchlíků a nemá zdroje, aby se o ně dokázala dlouhodobě postarat,“ vyjmenovává Tungul problémy, které se v budoucnu mohou obrátit i proti EU.
Co bude tedy pro unii znamenat, pokud tureckým prezidentem po volbách zůstane Erdogan a co by přinesl nástup Kiliçdaroglua? Změnilo by vítězství opozičního kandidáta něco v postoji Ankary k válce na Ukrajině a k Rusku, kde teď Turecko hraje na obě strany a vystupuje jako prostředník? A bude stále tou hrází proti migraci z Blízkého východu do Evropy? Všechno to a mnohé další osvětlují tyto Bruselské chlebíčky.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Alena Schillerová představila rozpočtový deficit. ‚Ve skutečnosti je o 40 miliard nižší,‘ říká Kalousek
-
Trumpův paradox. Na Madura poslal kvůli drogám armádu, exprezidenta Hondurasu nedávno omilostnil
-
Nehrajme si na to, že ve světě platí pevná pravidla. Musíme být akceschopní, vyzývá Landovský
-
Jaké koncerty čekají Česko v roce 2026? A která alba uslyšíme poprvé? Přinášíme vám hudební kalendář