Emerich Rath byl obdivuhodná postava. Příběh hrdinného Němce se ale komunistům nehodil, vysvětluje režisér Hodan

„Původně jsem chtěl dělat horský film o přežití,“ řekl jste. Takže něco, co by se Hanče a Vrbaty netýkalo?

Ne, to ne, ale myslel jsem to tak, že mě původně zaujal ten závod. To, jak se lidi míjejí v mlze, jde tam o minuty, nemůžou se najít a jde o přežití. To byla původní myšlenka. Ale potom, jak jsem začal studovat historické prameny, se mi tam začala dostávat postava Emericha Ratha – Němce, který z toho příběhu byl vymazán, protože se příběh hrdinného Němce, který zachraňoval Čecha, nehodil do národního narativu, který se pak začal tvořit.

Takže nakonec ten film má i společenský podtext a vypovídá něco o 20. století. Dokonce se mi tam dostala linka starého Emericha Ratha v 50. letech. Ale myslel jsem to tak, že původní myšlenka byl survivor film, což je žánr, který mám rád a moc se tady nedělá, ale nakonec mi to nabobtnalo do toho společenského přesahu.

Rath byl na olympiádě za Rakousko-Uhersko, za Čechy i za Němce…

Teď nevím, jestli byl za Čechy na olympiádě, to myslím, že ne, ale je pravda, že reprezentoval jak Rakousko-Uhersko, tak Německo, tak Čechy. Za Čechy nastoupil na mistrovství Evropy v hokeji a bylo to čistě jenom kvůli tomu, že Čechů přijelo málo. Aby mohli hrát, tak mezi sebe vzali Ratha, kterého znali z Prahy, protože spolu bruslili na Letné.

Na to, jak byl ten člověk pak stíhaný za svoji národnost, tak tady to přesně definuje jeho povahu. Jemu fakt šlo o to, že chtěl sportovat, a bylo mu jedno za koho. Byl nad těmihle nacionálními půtkami.

Oldřich Kaiser jako Emerich Rath ve snímku Poslední závod|foto:Bontonfilm

Musel rozprodávat trofeje, aby se uživil

Oldřich Kaiser ve filmu hraje starého Emericha Ratha, už jakéhosi smířeného, s poměrně velkým životním nadhledem. Tak si říkám, jak mu asi muselo být, když ve filmu Synové hor, kam se jeho postava ideologicky nehodila, hrál v komparzu.

Čtěte také

Bál jsem se, aby film o Bohuslavu Martinů nezkazila jeho hudba, usmívá se režisér Jakub Sommer

Myslím, že Emerich Rath měl hrozně šťastnou povahu a obrovský životní nadhled. Když si vezmeme, co se mu všechno potom stalo – komunisti mu sebrali krám, strčili ho na rok do vězení za propagaci amerického způsobu života, což dneska zní šíleně, ale tenkrát na to byl paragraf. Pak mu umřela žena, dělal metaře, musel rozprodávat všechny svoje trofeje, aby se uživil, protože komunisti mu vyměřili nejmenší důchod, co šel...

Existují jeho fotky jak ještě v indiánským oblečení chodí na silvestra blahopřát lidem, má takový úsměv a není na něm moc vidět, že by byl zničený... Je to obdivuhodná postava.

Plánuje Tomáš Hodan natočit film jenom o Emerichu Rathovi? Jak se hercům jezdilo na dřevěných lyžích? Jakým způsobem natáčení ovlivnil covid? Vrátí se Tomáš Hodan k dokumentům? A co ho zavedlo do válečných oblastí? Poslechněte si celý rozhovor.