Dohoda Mercosur je pro ČR klíčová. Ceny hovězího sice neklesnou, český průmysl ale získá obrovský potenciál, vysvětluje ekonom

V sobotu měla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podepsat dohodu o volném obchodu EU s jihoamerickým sdružením Mercosur. Proč se to odkládá na leden?

Je to problematické prosadit. Evropská unie je dvacet sedm členských států. Vstupují do toho lobbistické zájmy profesních organizací, zejména zemědělských, které se úplně na tuto smlouvu netváří. Jsou státy, které to podporují, třeba Lucembursko, které nemá důvod dohodu blokovat. Horší je to ale třeba s Itálií nebo Polskem.

Čtěte také

iROZHLAS

Trumpova obchodní válka tlačí Unii k uzavírání dohod se zbytkem světa

Dohoda má odstranit 90 % cel na evropský export do Brazílie, Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie. Jak velké by to přineslo evropským vývozcům úspory?

Určitě obrovské. Z dlouhodobého hlediska je liberalizace mezinárodního obchodu vždy jedním z hlavních motorů hospodářského růstu. Když se podíváme na poválečné období od let 1947–1948, kdy vznikla Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT), která se v roce 1995 přetavila ve Světovou obchodní organizaci, vidíme snahu postupně odstraňovat obchodní bariéry napříč světem.

Právě tento proces, i když zhruba posledních dvacet let spíše stagnuje, po několik desetiletí významně přispíval k bezprecedentnímu hospodářskému růstu ve druhé polovině 20. století. Za tento růst vděčíme do velké míry právě odbourávání překážek v mezinárodním obchodě. Neplatilo to ale vždy bez výhrad, zejména v případě zemědělství, které zůstávalo problematickou oblastí a často se stávalo jedním z hlavních jablek sváru.

Obchodní dohoda s Mercosurem se připravovala 25 let. Pokud jde o snížení cel, má být jednání podle Reuters největším v dějinách EU. Co přinese obecně Evropanům?

Určitě se více otevřeme světu, exportní možnosti pro Českou republiku výrazně narostou. Z makroekonomického hlediska to vítám – vydělají na tom všichni. Současně se ale zvýší i konkurence, a nejvíc to bude znát u zemědělských produktů.

Čtěte také

iROZHLAS

V Bruselu protestují tisíce farmářů. Vadí jim unijní rozpočet i dohoda s Mercosurem, na místě jsou i Češi

Jižní Amerika má totiž poměrně extenzivní zemědělství – obrovské farmy a velké výměry půdy, o kterých si v Evropě můžeme jen nechat zdát. Přesto jsou zemědělské produkty velmi specifické. Třeba co se týče konkurence na velké vzdálenosti, nelze to vždy porovnávat přímo s průmyslovými výrobky. Například převodovky do Jižní Ameriky nepotřebují žádnou speciální úpravu, ale hovězí maso z Jižní Ameriky do Evropy musí být chlazené – jinak se během pár dní zkazí, ještě než dorazí na místo.

Jak důležitá je obchodní dohoda pro jihoamerické země?

Je také velmi důležitá. Jihoamerické státy vidí především potenciál v agrárních produktech, ale dohoda se týká i dalších odvětví – chemických přípravků, strojírenství a dalších sektorů. Zemědělství tam tvoří jen velmi malou část.

Musíme si uvědomit, že často máme v hlavách představu, že národní hospodářství stojí především na zemědělství. Kvantitativně je to ale jinak – podíl zemědělství na českém HDP je zhruba 2 %. Samozřejmě jde o primární odvětví, které vytváří další pracovní místa v potravinářství, kožedělném průmyslu a podobně, ale samotná zemědělská prvovýroba tvoří jen malou část ekonomiky.

Von der Leyenová údajně odložila podpis dohody, aby vyšla vstříc požadavkům italské premiérky. Největším odpůrcem dohody je ale Francie. Proč?

Francie je tradičně strážcem společné zemědělské politiky a bez její podpory se výraznější změny prostě neobejdou. Francouzi často prosazují vlastní zájmy – v lobbistických organizacích mají dominantní hlas a francouzský potravinářský průmysl je velmi vyspělý.

Čtěte také

iROZHLAS

Před Versailles dovezli francouzští farmáři balíky slámy. Symbolicky protestují po celé zemi

Na druhou stranu Francie dlouhodobě stagnuje, zejména kvůli silné pozici odborů, které blokují zásadní reformy. Například věk odchodu do důchodu zůstává velmi nízký. Abychom měli lepší produktivitu, je potřeba pracovat déle – a s prodlužující se délkou života je logické, že se musí prodlužovat i délka produktivní práce.

Organizace Mladí zemědělci ze severní Francie varuje před rizikem nekalé soutěže ze strany členských zemí Mercosuru. Obávají se, že na úkor evropských producentů zaplaví unijní trh levné komodity...

Zvýšená konkurence ale nemusí být nutně nevýhodou. Například u hovězího masa by mohla pozitivně působit na trh. Výkupní ceny v EU meziročně vzrostly o 30 až 40 % a tento trend je patrný i pro spotřebitele na pultech.

Proč tomu tak je?

Hovězího masa je tady nedostatek, proto ceny rostou. U některých komodit, jako je syrové mléko, se dovoz z Jižní Ameriky neřeší, a přesto i tam jsme zaznamenali v minulosti bezprecedentní nárůst cen.

Premiérka Itálie Georgia Meloniová se snaží ujistit italské farmáře, že levný dovoz drůbežího či hovězího masa z Jižní Ameriky jejich pozici zásadně neohrozí. Jak je možné, že jsou v Americe schopni vyprodukovat maso tak levně, že mohou úspěšně konkurovat navzdory tomu, že se dováží přes Atlantik?

Čtěte také

Ukazujeme absurditu zemědělské politiky v Evropské unii, říká o chystaných protestech šéf zemědělců Pýcha

Dovozci jsou schopni produkovat maso levně i přes vzdálenost Atlantiku díky nižším nákladům na pracovní sílu, energii a méně přísným předpisům na ochranu životního prostředí. Navíc velké farmy mají výraznou koncentraci výroby, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost.

Evropský zemědělský sektor je naopak výrazně dotovaný – odhad produkčních podpor ukazuje, že v EU činí asi 15 % tržeb zemědělců. Pro srovnání, v Argentině je tato hodnota záporná a v Brazílii jen kolem 2 %. Tento aspekt evropského zemědělství se často opomíjí, přesto výrazně ovlivňuje ceny a konkurenceschopnost.

Jak se dohoda Mercosur může projevit na českém trhu?

V agrární oblasti to znamená spíše mírné zvýšení nabídky než dramatický pokles cen. Není realistické očekávat, že s účinností dohody klesne například cena hovězího masa na polovinu. Trhy se neustále vyvíjejí a ceny se ihned nesníží.

Dohoda ale přináší obrovský potenciál pro český průmysl, zejména strojírenství, automobilový sektor a různé subdodávky, které tvoří páteř české ekonomiky. Přestože někteří zemědělci nemusejí být nadšení, z makroekonomického hlediska je dohoda pro Českou republiku zásadní.

Příprava trvala více než 20 let. Podobná dohoda se plánovala i s USA v době Baracka Obamy, ale nakonec se nerealizovala. S nástupem Trumpa a stagnací za Bidena se situace zablokovala. Teď je však příznivá mezinárodní konstelace a liberalizace mezinárodního obchodu opět může vést k růstu životní úrovně.

Kdo tvoří evropskou zemědělskou lobby? A co bude pro zemědělce znamenat uplatňování uhlíkového mechanismu na hnojiva, které má vstoupit v platnost 1. ledna. Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnál.