Do výšek i do podzemí. Jak vypadá údržba obřích staveb v Česku?

Po celý týden vás reportéři Ondřej Vaňura a Martin Pařízek na Radiožurnálu zavedou na místa, kam se běžně jen tak nepodíváte. V reportážích vám přiblíží, jak vypadá údržba obřích staveb v Česku. S mikrofonem navštívili třeba Jadernou elektrárnu Dukovany, pražský Strahovský tunel nebo vysílač na Pradědu. Poslechněte si nový seriál Radiožurnálu od pondělí do pátku vždy v 8:50.

 

Dukovany

Devět hodin se sbíječkou v ruce stát na plošině 125 metrů nad zemí. I tak může vypadat specifická oprava chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany. V těchto dnech tam dělníci pracují na osmé chladicí věži. Nedělají na ní jen nový plášť, ale i největší opravu za posledních 25 let.

Čtěte také

„Dneska probíhají práce na venkovním plášti. Tady vidíte rozpracované nátěrové systémy,“ ukazuje Štefan Kiss, který je na stavbě mistrem. V tuto chvíli má povrch chladicí věže na sobě první a druhou vrstvu nátěru, nahoře je ochoz a letecké značení.

„Všechno se dělá ručně, není žádný automat. Představte si, že tady stojíte se sbíječkou v ruce a máte devět hodin v kuse tlouct do betonu.“

Prohlédněte si fotografie a poslechněte si celou reportáž.

Dálnice D5

V Česku máme přes 1300 kilometrů dálnic. Každou noc na některé úseky vyrážejí silničáři, aby se postarali o jejich sjízdnost a bezpečnost. „Máme na starost všechno, co se týče údržby. To je prostě primární, aby dálnice byla pořád průjezdná, udržovaná,“ potvrzuje David Novák.

Čtěte také

Je všední den před devátou hodinou večerní a jemu před chvílí začala noční služba. V ruce drží křovinořez a dbá na to, aby řidičům neomezoval výhled. V opačném směru přitom není dopravní omezení a auta zde jezdí v plné rychlosti. 

„Od té doby, co se zvětšuje provoz, tak je to čím dál tím horší. Řidiči jsou nervózní a neukáznění, nadávají nám, takže člověk jde ráno do práce a neví, jestli se vrátí,“ popisuje  jeho kolega Václav Kolínský, který tuto práci dělá už 35 let.

Prohlédněte si fotografie a poslechněte si celou reportáž.

Strahovský kryt

Strahovským tunelem v Praze denně projedou desetitisíce aut. Řidiči mnohdy ani netuší, že jenom kousek od nich je v podzemí také rozsáhlé zázemí pro sprchy, toalety nebo ošetřovnu. Tunel může totiž v nouzi posloužit jako kryt. U vjezdu do něj jsou totiž velká 15tunová vrata, která se vysunou ze země. V samotném tunelu by pak mohlo najít úkryt až 15 tisíc lidí.

Čtěte také

Každý den tunel kontrolují pracovníci pražské Technické správy komunikací. „Některé činnosti se musí provádět při vypnutém zařízení. Proto jsou noční uzávěry tunelu, aby se zkontrolovalo a zrevidovalo veškeré zařízení,“ popisuje vedoucím správy tunelů Přemysl Kotík.

Prohlédněte si fotografie a poslechněte si celou reportáž.

Vysílač na Pradědu

Úplný vrchol televizního vysílače Praděd se tyčí do výšky 1637 metrů, což z něj činí nejvyšší pevný umělý bod Česka. O vysílač v Hrubém Jeseníku se už desítky let stará správce Michal Kozák. „Když prší, vlivem větru se voda dostane všude. Je to jako kdyby vám omývali objekt vapkou,“ popisuje správce na výpravě do útrob vysílače.

Čtěte také

Uvnitř pradědského vysílače najdete kromě vysílací techniky taky velké akumulační nádrže na teplou vodu, záložní diesel agregát a další věci. Než všechno ve spleti chodeb a schodů projdete, nachodíte i dva kilometry.

Dohled nad správným fungováním vysílače drží kromě správce také pražská centrála. „Když je na Pradědu obsluha, tak zasahuje přímo na místě, pokud je to možné. Pokud ne, tak aspoň udělá místní diagnostiku a potom z dalších lokalit přijíždí technici s náhradními díly,“ popisuje údržbu Kozák.

Prohlédněte si fotografie a poslechněte si celou reportáž.

Karvinský důl

V hlubinách dolu ČSM na Karvinsku těží horníci 16 hodin denně černé uhlí. Ani když zrovna nefárají, není stovky metrů hluboko úplný klid. Do práce totiž nastupují údržbáři a technici. „Tady nejde, že bychom postupně ubírali na nárocích, protože tady by se to vymstilo,“ líčí neustálou obezřetnost Vladimír Polášek, vedoucí provozu dopravy OKD.

Čtěte také

„Práce tady je hodně těžká, protože když tady něco děláte, máte pod sebou třeba 900 metrů, když je to někde u vrchu. Člověk musí být přivázán. Každopádně si vážím lidí, co to dělají, protože to jsou opravdu odborníci,“ říká s tím, že kontrola v dole probíhá prakticky neustále.

Důl ČSM je posledním v Česku, kde ještě horníci těží černé uhlí. OKD plánuje ukončení těžby na přelomu let 2025 a 2026.

Prohlédněte si fotografie a poslechněte si celou reportáž.

Spustit audio

Související