Do výšek i do podzemí. Jak vypadá údržba obřích staveb v Česku?
Se sbíječkou v ruce 125 metrů nad zemí. Tak vypadá oprava chladicích věží v Dukovanech
Devět hodin se sbíječkou v ruce stát na plošině 125 metrů nad zemí. I tak může vypadat specifická oprava chladící věže jaderné elektrárny Dukovany. V těchto dnech tam dělníci pracují na osmé chladicí věži. Nedělají na ní jen nový plášť, ale i největší opravu za posledních 25 let.
„Dneska probíhají práce na venkovním plášti. Tady vidíte rozpracované nátěrové systémy,“ ukazuje Štefan Kiss, který je na stavbě mistrem. Procházíme kolem obrovské železobetonové chladící věže číslo osm. Vysoká je 125 metrů. Vidíme a slyšíme, že dolů neustále padají hektolitry vody. Je to důkazem toho, že věž i v tuto chvíli chladí.
Nahoru se dostaneme pomocí závěsné plošiny. Lana se napínají a my míříme vzhůru, abychom si prohlédli plášť. „První krok je, že se betony omyjí tlakovou vodou, dále probíhá mechanická očista pomocí elektrických kladiv, výztuž se zbaví rzi. Další postup je nátěr výztuže antikorozí,“ popisuje Štefan Kiss.
Suchá směs se dopravuje pomocí kompresorů do potřebné výšky a aplikuje se na venkovní plášť. „Dochází k degradaci betonových povrchů vlivem mrazu a vody. Voda se dostává do prasklin výztuže, tam vzniká koroze, která zvětšuje svůj objem a kusy betonu odpadávají,“ objasňuje stavební mistr.
V tuto chvíli má povrch chladicí věže na sobě první a druhou vrstvu nátěru, nahoře je ochoz a letecké značení. „Všechno se dělá ručně, není žádný automat. Představte si, že tady stojíte se sbíječkou v ruce a máte devět hodin v kuse tlouct do betonu,“ poukazuje Štefan Kiss na náročnost prací.
Jako nová uvnitř i zvenku
Chladicí věže jsou symbolem jaderné elektrárny. Nadohled od nich mi Stanislav Nováček, který má v Dukovanech na starost péči o zařízení, vysvětluje, že takto velkou opravou elektrárna prošla jen jednou ve své téměř 40leté historii.
„Standardně se rekonstruuje jenom plášť, nicméně v rámci této rekonstrukce provádíme i výměnu vestaveb, eliminátorů, v podstatě celého vnitřku,“ upřesňuje. „Máme 60 procent za sebou, některé rekonstrukce proběhly loni, něco letos, dvě věže se budou dělat v příštím roce.“
Věže slouží ke zchlazení vody odváděné z turbíny, z kondenzátorů, aby se mohla vrátit zpátky do okruhu, vysvětluje Stanislav Nováček. „Je to vlastně o účinnosti elektrické energie,“ dodává.
V úterním díle seriálu zamíříme na dálnice. Uslyšíte třeba to, jaké to je, sekat trávu uprostřed noci za provozu mezi svodidly oddělujícími jednotlivé směry.
Související
-
Jak se zachraňují životy? Nahlédněte do podcastové série Urgent
Český rozhlas Plus připravil novou podcastovou sérii Urgent z prostředí urgentního příjmu. Reportážní úryvky z podcastu poslouchejte od pondělí do pátku v čase 8:50.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
