Do Berlína se možná vrátí sídlo pruských panovníků
Dát zelenou novým nápadům a projektům, nebo se vracet do minulosti a stavět znovu někdejší hrady, paláce a sídla? Němci dávají často přednost druhému. Znovupostavený dóm Frauenkirche v Drážďanech dnes patří k nejnavštěvovanějším památkám. Velké diskuse provázely i novou výstavbu někdejšího barokního zámku Hohenzollernů v centru Berlína. Parlament nakonec rozhodl, že zámek vyroste. Kvůli rozpočtovým škrtům však zůstává plocha naproti muzejnímu ostrovu prázdná.
V podzimním slunci se po zelené louce, kde ještě před pár lety stával palác kultury z doby NDR, prohání pár chlapíků. Někteří venčí psy, jiní pouštějí draky. Na dřevěné lávce si nepříliš častých slunečních paprsků užívají i studenti z nedaleké Humboldtovy univerzity.
„Je to lepší tak, jak to je,“ myslí si jeden z nich. „Člověk tu může relaxovat, odpočinout si, číst knížky. Podle mne je to takhle cool.“ Opodál sedící mladík se domnívá, že bude trvat ještě dlouho, než tu nějaký zámek vyroste. Plány jsou na nějakých deset dvacet let, a proto o tom podle něj nemá cenu přemýšlet. Berlín přeci není nejbohatší spolková země.
Vedle louky a archeologického naleziště stojí na náměstí i informační centrum, kde je možné prohlédnout si, jak někdejší sídlo Hohenzollernů vypadalo. Evelyna Flicková je přesvědčena, že stojí za to postavit palác znovu: „Samozřejmě, že je to dobrý nápad. Berlín nemá žádný střed a koneckonců Bundestag to schválil.“
Existuje už i návrh italského architekta Francesca Stelly. Jeho projekt není pouhou kopií, i když se držel dobových návrhů. Do obnoveného zámku by měly být zabudovány tři ze čtyř původních barokních fasád. Pokud jde o vnitřní vybavení, měl by odpovídat především 21. století.
K položení základního kamene mělo dojít už letos, vládní škrty však výstavbu odložily. Prý se začne v roce 2014. „Když si vezmete, kolik stála třeba budova Spolkového kancléřství, není asi 500 až 600 miliónů eur, které by stavba během let stála, zase tak mnoho. Myslím, že to je smysluplný projekt. Země jako Německo musí investovat do kultury a do umění,“ je přesvědčený André Schmitz, který má na berlínské radnici kulturu na starosti.
„Podle mne je škoda nechat ležet takový kus pozemku ladem. V Berlíně byla za posledních 20 let postavena celá řada moderních staveb, ale na konci třídy Unter den Linden si dovedu velmi dobře představit zámek, starou stavbu, která zapadá do prostředí. V centru města na trase od Braniborské brány by mohlo ležet něco jiného než jen zelená louka. Berlín by tak mohl mít bulvár, podobně jako má třeba Paříž Champs-Elyssés,“ myslí si André Schmitz. A také by se tím zakryl výhled na nevzhledné paneláky.
Zatím se ovšem zdá, že si Berlíňané budou muset ještě nějaký čas počkat. Paní Rückertová je však přesvědčená, že palác vzniknout musí. „Je to jeden z nejhezčích barokních zámků a má důležitý historický význam v rámci evropských dějin,“ říká a v informačním středisku na berlínském Hausvogteiplatz mi ukazuje model Berlína z roku 1910. Tehdy bylo sídlo německých císařů berlínskou dominantou a přirozeným středem města. To dnes německá metropole nemá.
„Máme tu box, kam lidé mohou přispívat, a také si mohou za 50, 150 nebo 200 eur kupovat kameny, ze kterých se bude palác stavět. Už jsme tak nashromáždili 17 miliónů,“ chlubí se paní Rückertová. Do Berlína přišla až v 60. letech, takže někdejší architektonickou chloubu na vlastní oči neviděla. Věří, že se dočká alespoň její kopie. „Tohle místo nemá jiné estetické řešení,“ odmítá hlasy těch, kteří by se klidně stavby zámku vzdali a dál se po louce ve středu města proháněli s draky.
