Dezinformace, manipulace, extremismus. Slovenské divadelní představení Hoax upozorňuje na úskalí života na síti

Hoaxy můžou sloužit jako výtah k moci. Podívejme se na pana Konvičku, tvrdí zakladatelé webu Manipulátoři.cz

• Upravit
• Smazat

Pokud pracujete v médiích, můžete docela snadno pozorovat cestu holé zprávy od jejího prvního zveřejnění po vyšperkování různými zpravodajskými servery. I proto založili novináři Petr Nutil a Ondřej Fér web Manipulátoři.cz.

Dva herci, jedno plátno, basketbalový koš a hodně nařezaných fotbalových míčů – to je vše, čím se autoři hry Hoax snaží divákům vysvětlit svět dezinformací.

Hned po pár minutách možná trochu suché přednášky o tom, jak se dají zmíněné pojmy definovat, ale začíná interakce a studenti berou do rukou ovladače a stisknutím tlačítek rozhodují o tom, co je pravda a co lež.

To, že jejich hlasovací zařízení jsou jenom svítící hračky na baterie, které nemají s prezentovanými grafy o výsledcích nic společného, se dozvědí až na konci. A s tím i to, že se právě sami stali obětí podvodu a manipulace s fakty.

Majo alias Kotleba

Představení zahajuje krátký terminologický úvod|foto: Pavlína Nečásková,Český rozhas

Když už chcete vysvětlovat hoaxy, musíte mít ale někoho, kdo je šíří. V tomto případě jsou hlavní aktéři jasní. Majo se svým kamarádem tráví většinu času v posilovně nebo na sítích. Chce mít respekt, být aktivní a také se ubránit všemu cizímu, neslovenskému a hlavně svým frustracím.

Organizuje vlakové hlídky, blokády, prohlašuje hesla o slovenském národě a natáčí hrdá nacionalistická videa na internet. Kdo má nějaké povědomí o slovenské politice, ví,že tato linka kopíruje příběh krajně pravicového politika Mariana Kotleby a jeho strany LSNS.

Zábava i poučení

Dnešní publikum je ale příliš mladé a žáci základní školy ještě politiku nesledují, zato sociální sítě ano. „Moc se mi to líbilo, podle mne to věrně zachycuje reálné situace,“ myslí si mladá divačka a sebekriticky přiznává, že i jí už se stalo, že uvěřila nepravdivým informacím na sociálních sítích.

Naše divadelní studio je vlastně laboratoř, říká úspěšný umělecký šéf unikátního projektu Farma v jeskyni

• Upravit
• Smazat

Zásadní obrat v jeho životě přineslo rozhodnutí odjet se skupinou herců a umělců do Andalusie. Učili se pohybové sestavy toreadorů, tančili ve školách flamenca, v noci poslouchali zpěvy v cikánských osadách. „Z celé této zkušenosti potom vyrostlo divadelní představení Sonety temné lásky,“ přibližuje Viliam Dočolomanský, jak se zrodil jeho úspěšný projekt mezinárodního divadelního studia Farma v jeskyni.

Další z diváků zase oceňuje, že se díky představení dozvěděl, jak si může zkontrolovat, jestli je něco hoax anebo není. Po skončení představení můžou navíc studenti debatovat s tvůrci i herci včetně představitele jedné z hlavních rolí Tomáše Turka.

„Většinou jsou to skromné debaty, ale občas se najde pár jedinců, kteří se o to skutečně zajímají. Víc to možná zajímá osmnáctileté, tedy prvovoliče, a ti se také asi ptají častěji,“ dodává slovenský herec.

Ne každý se nechá napálit

Představení Hoax si vystačí s minimem rekvizit|foto: Pavlína Nečásková,Český rozhas

Pozornost během 80minutové hry neupadá, příběh se prolíná s teorií, zábavnými videi, názornými ukázkami, hudbou i trikem s falešným hlasovacím zařízením. I když tvůrci přiznávají, že párkrát je studenti prokoukli už během představení. A na elektrotechnické střední škole jim zařízení ještě před koncem hry dokonce zkušeně rozebrali.