Děti se ptají dětí disentu. Život v nesvobodě očima a ušima dětí, těch velkých i těch malých

23. listopad 2022
Děti se ptají

Dětství v disentu za minulého režimu nabízelo řadu zajímavých, někdy až neuvěřitelných příběhů. Básnířka Marta Jirousová třeba měla kamarády, jejichž rodiče se podíleli na uvěznění jejího otce. Spisovatel Jáchym Topol se zase s kamarády schovával před policií  ve sklepech. To a mnohem víc prozradily „děti disentu“ našim malým redaktorům z Dismanova souboru ve speciálním díle podcastu Děti se ptají, který se natáčel živě 17. listopadu přímo na Korzu Národní.

Svoboda není samozřejmostí. Znovu to letos bolestivě připomněla ruská invaze na Ukrajinu. Jaké je to vyrůstat a žít v nesvobodě? Díky událostem listopadu 1989 na tuhle otázku dnešní děti naštěstí nemůžou odpovědět z vlastní zkušenosti. Můžou se ale zeptat někoho, kdo to osobně zažil.

Dismančata Míša, Maruška, Honza a Meda si „děti disentu“ Jáchyma Topola a Martu Jirousovou pozvali na Novou scénu Národního divadla
Dismančata Míša, Maruška, Honza a Meda si „děti disentu“ Jáchyma Topola a Martu Jirousovou pozvali na Novou scénu Národního divadla|foto:Sara Baalbaki, DRDS

Honza, Meda, Maruška a Míša z Dismanova rozhlasového dětského souboru si proto ve čtvrtek 17. listopadu odpoledne pozvali na Novou scénu Národního divadla v rámci akce Korzo Národní dvě „děti“, jejichž rodiny za minulého režimu čelily perzekuci.

Básnířka Marta Veselá Jirousová je dcerou básníka Ivana Martina Jirouse zvaného Magor, kterého komunistický režim opakovaně věznil a dlouhodobě pronásledoval. Spisovatel Jáchym Topol se narodil do rodiny spisovatele a dramatika Josefa Topola. Jeho bratr Filip působil v undergroundové kapele Psí vojáci. Ani jejich rodina nebyla režimu pohodlná.

Jaké historky se jim z dětství vybavují? O čem snili a co z toho se jim díky listopadu 1989 splnilo? Poslechněte si, co děti opravdu zajímá, v nové epizodě podcastu Děti se ptají.

autor: Josef Kaňka | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Nejposlouchanější

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

Zprávy z iROZHLAS.cz