Den s Jaroslavem Baštou

30. listopad 2022

Co dělají, když se kamery nedívají? Jakou agendu řeší v běžné dny? A jaké jsou jejich priority – nejen ty politické, ale třeba ty lidské? Radiožurnál vám prostřednictvím mikrofonu Jana Pokorného představuje prezidentské kandidáty zblízka. Abecedně druhý v pořadí z celkem devíti osobností, jejichž kandidaturu ministerstvo vnitra oficiálně uznalo, je nominant opozičního hnutí SPD Jaroslav Bašta, poslanec a bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině.

Nejnovější díl

Podcast Čekání na prezidenta

O tématech 2. kola voleb debatují ústavní právník Jan Kysela, filozofka Tereza Matějčková, komentátor Petr Nováček a moderátor Jan Pokorný.

Finalisté prezidentské volby Petr Pavel a Andrej Babiš
Přehrát

Původním povoláním archeolog Jaroslav Bašta je ve svých 74 letech nejstarší ze všech kandidátů, kteří se budou v lednu ucházet o funkci prezidenta republiky. Byl politickým vězněm, dělníkem a po listopadu 1989 ministrem i diplomatem.

Čtěte také

Za své poslání považuji prosazení obrany svobody a demokracie, sociální stability a bezpečnosti České republiky, prohlásil Jaroslav Bašta bezprostředně poté, co hnutí SPD oznámilo jeho kandidaturu na Hrad. Dvacet podpisů, které potřeboval ke kandidatuře, mu zajistili všichni poslanci SPD a poslední chybějící si přidal on sám.

„Česká armáda musí být znovu připravena k obraně naší vlasti, a tak působit jen jako expediční sbor v zájmu kdovíkoho. Kategoricky odmítám euro pro Českou republiku, protože je to krachující měna,“ doplňuje Bašta svoje postoje.

Disident, ministr, velvyslanec

Hnutí SPD mělo uspokojivé výsledky v minulých volbách do sněmovny, uspělo v nedávných komunálních volbách a rádo by určitě o sobě dalo vědět i v prezidentské volbě. jako kandidáta proto nominovalo muže, který je podle Tomia Okamury nositelem ideálů SPD.

Šéf hnutí SPD vyzdvihuje především Baštovu disidentskou minulost. „Je to kandidát, který byl v době normalizace za minulého režimu za své názory jako student zavřen dva a půl roku ve vězení, stal se disidentem a následně jako jeden z prvních signatářů podepsal Chartu 77,“ připomíná Okamura.

Jaroslav Bašta byl 20 let členem ČSSD a ve vládě Miloše Zemana zastával mezi lety 1998 až 2000 funkci ministra bez portfeje. Později působil jako diplomat v Rusku a na Ukrajině. Nyní je členem a poslancem SPD a vojenskou pomoc Ukrajině odmítá.

Válka by podle něj měla skončit, a to i za cenu toho, že Rusku připadnou okupovaná území. Nepopírá, že Rusko je v případě ukrajinského konfliktu agresorem, odmítá ho ale označit za teroristický stát.

Kampaň? Letáky a billboardy

Billboardy s tváří Jaroslava Bašty a slogany „Mír a normální život“, Ne válku a bídu nebo Stát jsme my zdobily republiku už před oficiálním ohlášením jeho kandidatury. Jaroslav Bašta se nevyhýbá rozhovorům pro média. Jeho program má 11 bodů a je dostupný na webových stránkách jaroslavbastaprezident.cz i na webu SPD.

Čtěte také

„Dnes to zatím nevypadá, že bychom s Jaroslavem Baštou prožili den plný akčních přejezdů, setkání s občany, návštěvy firem a různých institucí,“ odhaduje Jan Pokorný. Většinu času totiž bude ve sněmovně plnit své poslanecké povinnosti.

Jaroslav Bašta nakonec dorazil do Poslanecké sněmovny kolem tři čtvrtě na dvanáct. Dopoledne strávil u lékaře a z jednání sněmovny byl řádně omluven. Kolem poledne odpovídal ve video streamu na dotazy na sociálních sítích a pro odlehčení odrecitoval i jednu báseň Jiřího Suchého.

Novináře z Českého rozhlasu pak Jaroslav Bašta provedl po budově Poslanecké sněmovny, ukázal jim svá oblíbená místa, bývalou i současnou kancelář a po skončení programu ve sněmovně odjel na besedu se studenty. Ty má teď, po ohlášení prezidentské kandidatury, v diáři častěji než dřív, stejně jako pozvánky na nejrůznější rozhovory v médiích, veřejné debaty nebo setkání s občany.

Den s Jaroslavem Baštou jsme sledovali živě po celou středu 30. listopadu ve vysílání Radiožurnálu, na našem webu a sociálních sítích.

autoři: Jan Pokorný , and
Spustit audio

Související