Bašta (SPD): Rusko má nárok na sféru vlivu. Má nejvíc jaderných hlavic, dokáže věci prosadit silou

Hnutí SPD podle svého předsedy Tomia Okamury „považuje současné dění na Ukrajině za důsledek tlaku zpravodajských služeb pod taktovkou USA, Velké Británie a některých států NATO, které se snaží rozpoutat válečný konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou.“

Existovalo nebezpečí vypuknutí války. Západní tajné služby posouváním termínu a přesvědčováním, že válka musí začít, k tomu silně přispěly.
Jaroslav Bašta

Také Bašta se pozastavuje nad tím, že byla zveřejňována konkrétní data ruského útoku a nebezpečí války se tak stalo velmi konkrétním. „Existovalo nebezpečí vypuknutí války a západní tajné služby neustálým posouváním termínu a přesvědčováním, že válka musí začít, k tomu velmi silně přispěly,“ upozorňuje.

„Je to agrese, ale překročení ukrajinských hranic vypadá téměř stejně, jako když Rusko anektovalo Krym. Neproběhlo to v tom scénáři, o kterém se mluvilo, že Rusko vtrhne na Ukrajinu a během týdne dojde do Kyjeva. To už nehrozí, alespoň doufám,“ poznamenává Bašta.

Čtěte také

Politický geograf: Putin zřejmě spoléhá na to, že kapitalisté prodají Rusku i provaz, na kterém budou oběšeni

Nevylučuje přitom, že Rusko nebude chtít postupovat dále, proti tomu ale podle něj hovoří poměr sil na obou stranách. „Rusové mají k dispozici maximálně 150 tisíc mužů. Na druhé straně ukrajinská armáda tam má soustředěno 120 tisíc vojáků, navíc velmi dobře vyzbrojených. To nesvědčí o tom, že by Rusko mohlo vést útočnou válku,“ soudí bývalý diplomat.

Případné boje by podle Bašty nejprve vypukly na linii příměří, která vede od Azovského moře až k Luhansku. Na rozdíl od povstalců prý ale ruští generálové mají nad svými vojáky kontrolu.

Ukrajině nic jiného než smíření nezbyde

Konflikt na Ukrajině považuje Jaroslav Bašta za důsledek dlouhodobého soupeření mezi Ruskem a Spojenými státy. „Je to součást toho, jak se Rusko začalo vymezovat vůči tlaku Spojených států na jeho západních hranicích. Ne že bude expandovat, ale rozhodlo se pro jistou mocenskou emancipaci. Proto mělo Rusko požadavky typu stažení vojsk NATO na hranici před rok 1997,“ vysvětluje.

Je to součást toho, jak se Rusko začalo vymezovat vůči tlaku Spojených států na jeho západních hranicích.
Jaroslav Bašta

Bašta očekává, že situace na východní Ukrajině se bude podobat té v Gruzii, kde Rusko podporuje separatistické republiky Abcházie a Jižní Osetie.

„Není to dobré řešení, ale je to řešení přicházející v okamžiku, kdy se mezinárodní právo mění v právo silnějšího. Celý tento proces začal v roce 2008 uznáním Kosova. Toto jsou analogie a dalo se očekávat, že na to budou Ruská federace a prezident Putin reagovat podobně,“ podotýká.

Celý tento proces začal v roce 2008 uznáním Kosova. Dalo se očekávat, že na to budou Ruská federace a prezident Putin reagovat podobně.
Jaroslav Bašta

Podle něj je potřeba počítat s tím, že Ukrajina se se ztrátou části svého území nesmíří. „Ale obávám se, že nějakou dobu jí nic jiného nezbyde – z pohledu sil a mezinárodní situace,“ míní poslanec.

Rusko podle něj má nárok na vlastní sféru vyplývající z toho, že má nejvíce jaderných hlavic na světě.

Čtěte také

Ondřej Houska: Evropa tak dlouho hezky vyjednávala s Putinem, až se jí cynicky vysmál

„Proto je třeba uvažovat o tom, že některé věci zkrátka dokáže prosadit silou. To není morální nárok, ale bavíme se o realitě, jak mezinárodní politika v praxi funguje. A mezinárodní právo bylo nahrazeno právem síly,“ zdůrazňuje.

Pokud by se v českém parlamentu hlasovalo o uvalení sankcí proti Rusku, byl by Bašta podle svých slov pro. „Porušování mezinárodního práva a narušení územní celistvosti jiné země jsou věci, které nelze tolerovat,“ uzavírá s tím, že ale neočekává, že by se v rámci Evropské unii podařilo dosáhnout shody na tvrdém postupu.

Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.