Deblokace ruského dluhu

Rusko souhlasí, aby i další část jeho dluhu vůči České republice ve výši necelých 500 milionů dolarů koupila společnost Falcon Capitol. Té stát na podzim roku 2001 prodal i první část dluhu. Za tuto část dluhu v původní výši 4 miliardy dolarů Falcon Capitol zaplatil 22 procent nominální hodnoty, v přepočtu přes 20 miliard korun. Celá částka tehdy doputovala na vládní konto za necelý měsíc. Tentokrát ale půjde o mnohem složitější operaci. Rusko bude Falconu přes exportní energetickou společnost opět splácet dluh elektrickou energií. Ne však nárazově, ale v průběhu několika let. Proto, aby firma zaplatila celou částku české vládě v dohodnutém termínu, musela podle neoficiálních informací nalézt strategického partnera. Na Falcon Capitol původně upozorňovaly české tajné služby a policie jako na neprůhlednou firmu. Společnost totiž zakládali lidé, napojení na východní tajné služby. Eventuální praní špinavých peněz však podle šéfa společnosti Josefa Čimbury nepřichází v úvahu. Veškeré finanční toky procházejí přes americké bankovní domy, které mají být zárukou čistoty peněz. Jak tedy bude další fáze odmazávání ruského dluhu probíhat? Čimbura schéma přibližuje takto.

Josef Čimbura: V porovnání s tou velkou operací v roce 2001, kdy šlo o kombinaci dodávek elektrické energie a finančního řešení, tak tady bude základ dodávka elektrické energie v průběhu několika let. Zatím se řeší problém, jak překlenout rozpor mezi termínem dodávek, který je několik let a termínem plateb pro českou vládu, který bude podstatně kratší. Způsob, jakým to bude řešeno, máme, a čeká se jen na některé technické detaily.

Přesto, že ruská vláda kývla na variantu, že u vymáhání zbytku ruského dluhu bude opět asistovat Falcon Capitol už počátkem srpna, česká vláda to tak jednoznačně nevidí. Ministerstvo financí je ovšem na informace skoupé. Sdílnost ministerstva ilustruje vyjádření mluvčího resortu, Marka Zemana.

Marek Zeman: Ruská strana potvrdila ochotu k deblokaci zbytku ruského dluhu. V současné době probíhají technická jednání mezi ministerstvy obou zemí.

Falcon Capitol už vypracoval přesné schéma, jak by měla deblokace dluhu v jeho režii probíhat. Jak Radiožurnálu sdělil zdroj z Ministerstva financí, který si nepřál být jmenován, Čimbura pro to minulý týden na ministerstvu dojednával detaily. Ministerstvo celou transakci utajilo, takže podrobnosti nejsou známy. Jisté je jedno: vláda, která s odkoupením zbytku dluhu počítá v rozpočtu na příští rok, musí termín splátek stanovit co nejdříve, aby se zbytek dluhu do rozpočtu skutečně dostal. Falcon dokáže podle Čimbura začít splácet do 60 dnů od uzavření dohody. Šéf Falconu předpokládá, že by splátky mohly proběhnout takto.

Josef Čimbura: Bude to, dá se říci, v průběhu jednoho, maximálně jednoho a půl roku.

Peníze by se tak do české pokladny měly dostat nejpozději počátkem roku 2005. Finanční urovnání části ruského dluhu ale není jedinou alternativou, jak jej umořit. Část pohledávek má získat také armáda ve zboží. O jaké zboží jde, vysvětluje náměstek ministra obrany Jaroslav Kopřiva.

Jaroslav Kopřiva: Jedná se o sedm bitevních vrtulníků MI 24 plus tři transportní letouny AM 70. Je ale problém, že ruská strana nám oznámila, že jsou velké komplikace s dodáním těchto typů transportních letounů, nabídla nám jiné typy transportních letounů a vede se s ruskou stranou jednání o změně tohoto seznamu.

Rusko nabídlo jako alternativu dopravní speciálu IL 76 FL. Tento typ letadla je v Evropě hojně využívaný. Navíc Rusko nabízí prodlouženou verzi s novými motory. Pokud by se vojáci nedohodli ani na této alternativě, nevylučují zájem o jiné produkty, jak podotýká Kopřiva.

Jaroslav Kopřiva: Jednání nejsou uzavřena, pokračují. My máme eventuelně zájem i o jiné komodity, které nám ruská strana může navrhnout.

Falcon Capitol tají, jako výtěžnost zbytku dluhu tentokrát vládě nabídl. Určitě to má být více než v první fázi, kdy vláda získala něco málo přes 22 procent. Tentokrát se spekuluje o 33 až 35 procentech. Nic však není jisté, jak říká Čimbura.

Josef Čimbura: Pokud není podepsaná smlouva, tak vždy existuje určitý otazník.

O víkendu proběhly v Rusku parlamentní volby, které by ještě mohly zamíchat kartami mezi zájemci o deblokaci. Byť to odmítli potvrdit, o ruský dluh projevili podle důvěryhodných informací například deblokátor ze Slovenska Imrich Fahrenbauer nebo společnost Metalimex, patřící do holdingu Karbon Invest. Šéf Metalimexu, Petr Otava, kterého mimo jiné policie stíhá kvůli hospodaření Ostravsko-karvinských dolů, se totiž v létě sešel s ruským prezidentem Vladimírem Putinem na schůzce Global energy clubu v Petrohradě a hovořili mimo jiné právě o deblokaci ruského dluhu.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.