Dámy si můžou dopřát půllitr piva denně, pánové trochu více, myslí si Gabriela Basařová
Budeme ještě pít v roce 2023 pivo? Jaké asi bude? I tyto otázky jsou součástí projektu Česko 2023. O českém pivu, jeho spotřebě a historii jeho vaření mluvila ve studiu Radiožurnálu Gabriela Basařová, která je považovaná za první dámu českého pivovarnictví a sladařství. Povídala si s ní moderátorka Lucie Výborná.
Pivo nejprve vařily ženy. Až ve středověku se stalo obchodem, a tak se jím začali zabývat muži a ženy zůstaly stranou. „Ve vaření piva panoval patriarchát,“ zamýšlí se Gabriela Basařová. V Japonsku prý trvá dodnes. „V pivovaru tam neuvidíte ani uklízečku,“ popisuje.
Z tohoto důvodu nebyly začátky v pivovarnictví pro Gabrielu Basařovou nijak jednoduché. „Za největší životní úspěch považuji to, že jsem prorazila patriarchát,“ tvrdí žena, která se zabývá pivem už 56 let. Přesto říká, že stále nevíme spoustu věcí.
„Pořád nedokážeme využít chmel ze 100 %, ale jen z 50 %, což je maximum,“ uvádí. A piva s příchutí? Ta podle Gabriely Basařové nejsou žádnou novinkou. Vařila se už v 15. a 16. století. „Nic nového jsme nevymysleli,“ říká k tomu.
Cenu piva v roce 2023 však odhadnout nedokáže. „Neumíme odhadnout ani cenu za rok dva. Nevíme, jestli budeme platit eurem,“ zamýšlí se.
Přivedla jí do pivovarnictví samotné pivo, nebo spíš láska k chemii? Má ráda piva z malých pivovarů? A kdy si dá s chutí pivo s příchutí? I to se dozvíte ze záznamu rozhovoru.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
