Co se dělo po atentátu, byla velkou mírou improvizace. I krypta, konstatuje historička Sokola

Sokolové představovali pro zastupujícího říšského protektora mimořádně nebezpečnou skupinu. Čeho se nejvíc obával z jejich strany?

Byly tady zkušenosti z 1. světové války, už tenkrát byl Sokol podceněn a zapojil se od odboje v Maffii. Němci si toho byli vědomi. Sokol měl tu obrovskou sílu, že byl velice dobře organizován. Tím, jak se sokolové setkávali, znali se mezi sebou po celé republice. Měli kontakty, to je pro odboj to nejdůležitější. Znáte ty lidi, víte, na koho se obrátit, kdo je spolehlivý.

Čtěte také

Atentát. Poslechněte si první ze série živých zpravodajských rekonstrukcí Operace Anthropoid

Právě Reinhard Heydrich si toho byl vědom, proto 8. října 1941 proběhla akce Sokol, kdy zatkl na 1500 sokolů, šel vyloženě podle seznamu, aby rozbil tu síť.

V první hodině speciálního vysílání jsme mluvili s historikem Zdeňkem Špitálníkem, o tom, jestli to, že oba klíčoví parašutisté narazili v osobě Jana Zelenky-Hájského na Sokola, člena skupiny Říjen, byla souhra okolností, nebo připravená záležitost?

Určitě to byla souhra okolností. Ale myslím, že kdyby nenarazili na Jana Zelenku-Hájského, že by narazili na jiné sokoly. Když se blížila 2. světová válka, tak se Sokol velmi připravoval, byly branné kurzy, branné závody, spousta lidí diskutovala o tom, kdyby něco vypuklo a Sokol byl zakázán, jak se organizace bude dál strukturovat, jak spolu budou komunikovat, hned na počátku vznikl Sokol jako odbojová organizace. Jednoty v jednotlivých skupinkách si pak dělaly odboj samy.

Kateřina Pohlová, historička České obce sokolské|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

30. září 1941 Heydrich nechal popravit Augustina Pechláta, náčelníka České obce Sokolské. To byl ten důvod, proč byli sokolové tak extrémně motivovanou skupinou potom i v událostech v květnu 1942?

Také, ale hlavní důvod byl 8. říjen, kdy pozatýkal 1500 sokolů. Je zajímavé, že šli pouze po mužích. Téměř tam není ani jedna žena.

Čtěte také

Nacisté byli překvapeni, že jsou ženy schopné pustit se do odvážných akcí, popisuje expertka na téma žen v odboji

Protože ještě nepochopili, že jsou potenciálně stejně nebezpečné jako muži?

Citovala bych Marii Provazníkovou, náčelnici, která to glosovala slovy, že nacisté všeobecně podceňovali ženy. Proto šli spíš hlavně po mužích. Ale ženy jim to vrátily. Spolupráce při Anthropoidu, tam bylo skoro více žen než mužů.

Kdyby tady nebyla rozjeta akce Anthropoid, byli sokolové natolik motivovaní, že by do něčeho podobného šli sami?

Určitě. Motivace by tam byla i bez 8. října. Nicméně i odbojová organizace se pojmenovala Říjen jako pomsta za to, co provedli. 1500 sokolů skončilo v koncentračních táborech, většina z nich tam zemřela. Hodně o tom mluvíme jako „pomsta za říjen“, ale myslím si, že by to proběhlo stejně, i kdyby říjen nebyl. Naopak možná lépe, protože těch lidí by bylo víc.

Nebylo to částečně i tak, že tehdejší sokolové suplovali neexistující armádu nebo dalšího případného partnera pro parašutisty?

Je fakt, že sokolové suplovali armádu už v minulých letech. Prožili si to po 1. světové válce. První hradní stráž byli sokolové. Vnímali to tak. I Tyrš. Jeho idea ani ne, že Sokol by byl armáda, ale že bude vychovávat silné, zdatné lidi.

Byli si vědomi, že když je chytnou, budou zavražděni.
historička Kateřina Pohlová o odvaze sokolů zapojených do operace Anthropoid

Popisovala jste připravenost organizace i připravenost na válečná léta, plány, jak se bude organizace chovat v době války... Nebyla to zároveň potenciální nevýhoda? Lidé se znali, byla tam jasná struktura – říkala jste, že v říjnu 1941 šli nacisté se jmenným seznamem v ruce. To nevypadá jako zakonspirovaná společnost nebo organizace.

Určitě to byla nevýhoda i právě proto, že členové Sokola byli známí. Stačilo, aby vyslýchali jednoho, a už si dokázali najít kontakty na ostatní. Zkušenost z Anthropoidu je taková, že nejvíc se na tom podíleli lidé z jedné jednoty. Bylo lehké dohledat, kdo se mezi sebou zná. Obdobně to bylo ale i v jiných spolcích, to se netýkalo jenom Sokola.

Směřoval jsem k tom, jak dobře sokolové zvládali se za chodu naučit práci, která vyžadovala nějakou míru konspirace, utajení. Aby to fungovalo pod tím extrémním tlakem a terorem nacistů...

Už na začátku bylo důležité komunikovat s exilovou vládou i s dalšími složkami odboje. Mezi sokoly byl i Alois Eliáš. Od začátku Edvard Beneš byl taky sokol. I Jan Masaryk. Bavíme se o úzké skupině Říjen, ale sokolové byli ostatní lidé. Teď to rozdělujeme na sokolskou odbojovou organizaci a další členy-sokoly, kteří taky položili život nebo se na tom podíleli. Tam byla důležitá spolupráce s dalšími složkami odboje, předávali si zkušenosti. První vlna v roce 39 40, kdy se Sokol zapojil, tam chyby byly a tehdy byli zbytečně zatýkáni.

Jak sokolové pomáhali parašutistům po samotném útoku na Reinharda Heydricha?

U sokolských rodin, u kterých bydleli ještě před atentátem, tam opět směřovaly kroky obou atentátníků. Jan Kubiš dokonce potřeboval vyhledat pomoc, tam mu pomohl sokol doktor Lyčka, který jim pomáhal i předtím, že jim třeba vystavoval průkazky o pracovní neschopnosti, aby se mohli pohybovat po Praze. Ten i Jana Kubiše po atentátu ošetřuje. I ostatní rodiny je nechávají u sebe bydlet. Zapojuje se opět Jan Zelenka-Hajský. Společně hledají, kam by je ukryli.

Dá se předpokládat, že si všichni zúčastnění dokázali představit, co nastane ze strany okupantů?

Tohle si nikdy nedokáže představit nikdo. Ale byli si vědomi, že když je chytnou, budou zavražděni.

Existoval plán, jak by se sokolové zachovali, kdyby se atentát podařil? Jak se bude celá organizace bude chovat dál, co udělá s parašutisty, co udělá s věcmi? Anebo fungovala míra improvizace podle toho, jak se věci děly?

Plán nebyl. Sokolové tušili, že atentát bude na zastupujícího říšského protektora, ale oni o tom nikdy mluvit nechtěli.

Nechtěli mít tu informaci pro jistotu?

Gabčík s Kubišem jim to stále tajili. Pokud to někdo věděl, pak jenom pár lidí. I když samozřejmě další si to domýšleli. Události, které proběhly potom, byly velkou mírou improvizace. I krypta – to se rozhodlo až po tom atentátu. Velice rychle, protože kontakty na pravoslavnou církev byly, ale žádné plány to nebyly.