Co se děje v zadlužené Rokytnici?

Rokytnice nad Jizerou se svým čtyř set milionovým dluhem skončila loni v létě jako první české město v nucené dražbě. Přišla mimo jiné o sedm desítek nemovitostí, mezi nimiž bylo i dvanáct bytových domů s více než stovkou nájemníků. Situaci v obci hodnotí dva místní obyvatelé.

Názor obyvatele Rokytnice: Přivedli to určití představitelé do krachu, kteří měli velké oči.

Názor obyvatele Rokytnice: Já ji jako zkrachovalou obec nevidím. Já jsem je totiž nikdy neviděl jako zkrachovalou.

Redaktor (Linda Bendová): Krátce po revoluci byl zvolen starostou Rokytnice Tomislav Procházka. Ten přišel s ambiciózními plány změnit horské městečko v moderní turistické centrum. Na to ale potřeboval peníze. Prosadil proto vydání komunálních obligací, tedy cenných papírů, za které se zaručila obec svým majetkem. V době, kdy Rokytnice měla problémy se splácením obligací, si však vzala další úvěr sto čtyřicet milionů korun na výstavbu lanovky pro místní Tělovýchovnou jednotu Spartak. Význam této investice vysvětluje místní podnikatel.

Názor podnikatele: Ty investice měly velký a zásadní význam, a to, že Rokytnice v podstatě neztratila krok například se Špindlem a s Harrachovem.

Redaktor (Linda Bendová): Podnikatele doplňuje bývalý starosta Tomislav Procházka.

Názor Tomislava Procházky: Chtěli jsme připravit území pro příchod investorů, kteří by investovali v turistickém ruchu.

Redaktor (Linda Bendová): Na jaře 1997 se zastupitelstvo, které už v té době tížily tří set miliónové dluhy, definitivně rozhádalo a vše skončilo odvoláním starosty Procházky a místostarosty. Po mimořádných volbách v říjnu 1997 se do čela města se slibem vyvést jej s krize postavil nový starosta, Stanislav Šedý. Chtěli jsme se ho tedy zeptat, jak plní své sliby a zda se splácely dluhy, marně. Při pokusu o domluvení schůzky nám zavěsil telefon a na avizovaný den si narychlo vzal dovolenou. Nakonec jsme starostu Stanislava Šedého zastihli při jednání zastupitelstva. V Rokytnici jakoby platilo přísloví "Když se dva hádají, třetí se směje." Hádají se místní zastupitelé mezi sebou i obec s bankami. Naopak zde nebývale prosperuje místní Tělovýchovná jednota Spartak. Největší rozkvět Spartaku začal současně se stavbou lanovky. Té lanovky, kvůli níž se město tolik zadlužilo, až skončilo v dražbě. Zastupitelstvo totiž odsouhlasilo nejen úvěr, ale i to, že lanovku dá do užívání Spartaku. A loni v létě se tak skutečně stalo. Spartak za lanovku zaplatil necelých sto dvacet miliónů korun, připočítáme-li ale úroky, stála lanovka nejméně dvojnásobek. Kde tedy skončil zbytek dluhu? Hovoří člen dozorčí rady Konsolidační banky a poslanec Michal Doktor.

Host (Michal Doktor): Já si myslím a obávám se, že už od počátku ten projekt byl připravován tak, že město bude tím, kdo ponese tu zátěž dluhu a profit bude směřovat k třetí osobě.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.