Co předcházelo událostem v srpnu 1968

Svoboda tisku skončila pár dnů po příjezdu okupačních tanků

Rok 1968 přinesl zrušení cenzury. Důslednost Hlavní správy tiskového dohledu, která dávala svolení ke zveřejnění, ochabovala už od začátku roku. V červnu pak přijetím zákona zrušilo cenzuru Národní shromáždění. S cenzurou bojovala většina redaktorů novin, televize i rozhlasu.

„Zastavili materiál, který jsem dělal k maďarským událostem, tam jsem dal i kritické hlasy,“ vzpomíná na svou vlastní zkušenost s cenzory rozhlasový redaktor Richard Seeman.

Redaktoři předkládali materiály připravené k vysílání úředníkům Hlavní správy tiskového dohledu a čekali na schvalovací razítko.

„Cenzura měla pokyny, jak měla postupovat, co se vysílalo, to se muselo předložit. Patřila pod ministerstvo vnitra, ale byla řízená ÚV KSČ, které vydávalo pokyny, co se může a nemůže vysílat,“ říká Seeman.

V 60. letech se řada věcí uvolnila, ale když začalo Pražské jaro, tak se kritika začala ozývat i směrem ke spojeneckým zemím. V červnu pak přijetím zákona zrušilo cenzuru Národní shromáždění. Poslanci změnili tři paragrafy tiskového zákona.

„Pražské jaro je neuvěřitelnou výjimkou ve 40 letech komunistické diktatury,“ dodává historik Michal Stehlík.

Svoboda tisku skončila pár dnů po příjezdu okupačních tanků. Dozor nad médii byl jednou z priorit takzvaného moskevského protokolu, který 27. srpna podepsali v Moskvě nejvyšší představitelé strany a státu.

 

autoři: Jaroslav Skalický , prh
Spustit audio

Související