Provolání Dva tisíce slov varovalo před zastavením reforem

Článek vůbec nebyl protisocialistický, nenabádal svrhnout vládu nebo režim, jenom řekl, že chceme, aby nebyla cenzura, aby lidé mohli volit, koho chtějí, aby měli svobodu projevu apod.,“ vzpomíná Zdeněk Hubáček, tehdy student ČVUT.

Provolání bylo nápadem několika akademiků, nejznámějším z nich byl vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle. Ten společně s dalšími vědci navštívil spisovatele Ludvíka Vaculíka.

„Přišli s žádostí, abych napsal provolání k veřejnosti. Do toho textu jsem napsal jenom to, co jsem chtěl,“ vzpomíná spisovatel Ludvík Vaculík s tím, že vycházel z toho, že demokratizační proces musí jít s komunisty, nikoliv proti nim.

Dva tisíce slov – Přečtěte si dokument, který komunisté považovali za pokus o kontrarevoluci

• Upravit
• Smazat

Jeden den po zrušení cenzury v roce 1968 vyšel dokument, který zarytí komunisté označovali jako důkaz, že se v Československu děje něco nekalého. 27. června otiskly Literární listy a různé deníky Dva tisíce slov. Text vznikl na podnět pracovníků Československé akademie věd. Autorem je Ludvík Vaculík.

Podle historika Oldřicha Tůmy je text reakcí na určité zbrždění, obrat v politice vedení po masivní kritice v březnu a květnu po návštěvě Moskvy. „V Akademii věd vznikla idea vytvořit programový text, který by upozornil na nebezpečí zastavení reformního procesu a společnosti dal určitý návod, jak se drobnou prací reformní proces dá posouvat,“ říká.

A historik Michal Stehlík dodává, že text měl ohromný dopad, lidé ho četli, společenská aktivita převálcovala schopnost KSČ reagovat, o to více byl materiál nenáviděn. Jeho podpis a podpora byly po roce 1969 pronásledovány.

Provolání podepsalo asi 100 tisíc lidí, mezi nimi i herec a zpěvák Jiří Suchý. „Nevěděl jsem, o co jde, ale stačilo, že jsem tam viděl podpisy Wericha, Trnky, Seiferta, tak jsem vůbec neváhal, těmto lidem věřím a jestliže oni to podepsali, tak je to správné,“ vysvětluje.