Co je to krátkodobá paměť?

Dáme si příklad. Vejdete do kuchyně. Váš nos prostřednictvím čichu něco ucítil. Uvědomili jste si to díky smyslové paměti, kterou potřebujete jen velmi velmi velmi krátkou dobu, právě jen na to, abyste si uvědomili: Aha, tady je něco cítit. Ale co se děje pak? Pak si uvědomíte: Tady se něco pálí. A sakra, je to topinka. Musím ji honem vytáhnout z opékače. A už to běžíte udělat. Tohle zjištění a následnou činnost a akci vám umožnila paměť krátkodobá, říkáme jí pracovní. Pomáhá nám vyhodnotit informaci nebo vyřešit okamžitý problém nebo úkol.

Ovšem aby k tomu mohlo dojít, musí se v téhle akční krátkodobé paměti nejdřív zpracovat spojení smyslů, tedy smyslové paměti, s minulostí, se vzpomínkami, které jsou uchovány v dlouhodobé paměti. Celý postup pak vypadá asi takhle: Něco cítím – za to může smyslová paměť. Co to je? To je spálená topinka – to je vzpomínka uložená v dlouhodobé paměti, to znáte, to už se vám přece kdysi stalo. A už přebírá velení krátkodobá paměť, která poroučí: Rozeběhni se a vypni opékač.

Zajímavostí je, že působení krátkodobé paměti trvá 15 až 20 sekund. 1, 2, 3, 4, 5… 15. Takhle dlouho to zhruba trvá. A navíc je tato paměť omezena na zhruba 5 až 9 povelů z mozku, které jsou zapotřebí k nějaké činnosti, třeba právě k tomu abychom se rozběhli a vypnuli opékač. A co si z toho všeho máte zapamatovat? Že všechny druhy paměti – superkrátká smyslová, dlouhodobá i krátkodobá – za normálních okolností vzájemně spolupracují. To si pěkně zapište za uši.