Můžou žít tučňáci v teple?
Víte, proč se ve volné přírodě nemůže potkat tučňák s ledním medvědem? Protože na té naší kulaté zeměkouli medvěd žije v mrazu a sněhu nahoře a tučňák v mrazu a sněhu dole.
Ovšem v různých koutech světa žijí i teplomilní tučňáci – např. v Africe. Na písečných plážích je jich tam spousta – celé velké rodiny. V zoologických zahradách se tihle teplomilní tučňáci v mrazivých dnech schovávají ve vyhřátých pavilonech.
Jsou to ptáci, i když tak nevypadají a neumí lítat. Ve volné přírodě, když mění peří, neloví a jen stojí na břehu, aby se nevysilovali. Někteří dokážou přežít bez potravy dokonce déle než čtvrt roku. Jsou výteční plavci a lovci. Důležité pro ně není, jak veliká je zima nebo teplo, ale jestli je poblíž v moři studený proud, který jim přináší potravu, na kterou jsou zvyklí ze svého zimního království.
Někteří tučňáci jsou malí, ale jiní dorůstají do výšky 115 cm – tak mohou být velcí žáci druhé třídy. A pravěcí pratučňáci byli velcí 135 cm, tedy asi jako páťáci. A někteří dokonce 165 cm jako paní učitelka. Věděli jste to? Pokud ne, tak si to zapište za uši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
