Cimrman v Bruselu
Od minulého týdne má český génius Jára Cimrman v Bruselu pamětní desku a unikátní pomník - otisk nohy, který v tomto městě zanechal při své návštěvě začátkem minulého století. Do Bruselu přijelo tuto památku odhalit Divadlo Járy Cimrmana a nemohl u toho chybět ani bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Recitace Cimrmanovy detektivky ve verších nezklame asi nikdy, ale do Bruselu přijeli cimrmanologové především se zcela novou zprávou: Jára Cimrman dorazil do hlavního města Belgie v roce 1910 na světovou výstavu a představil tu několik svých vynálezů - pochopitelně pod pseudonymem. A zanechal tu i stopu, kterou si nyní můžete spolu s pamětní deskou prohlédnout u vchodu stálého zastoupení České republiky při Evropské unii. Nově nalezené dokumenty zároveň ukazují, že český génius Jára Cimrman se do Bruselu snažil dostat už mnohem dřív, než v roce 1910.
Po jistých svízelích jeden z největších Čechů do Bruselu nakonec dorazil - badatelé našli přesvědčivý důkaz. Doslova a do písmene stopu, která Cimrmanovu přítomnost v Bruselu nezvratně dokazuje. Plovací blánu mezi palcem a malíčkem měl totiž jedině on, otisk nohy, který je tu před budovou zastupitelství k vidění, tedy musí být jeho. "Cimrman, nadaný věšteckým talentem, si dobře uvědomoval, jaký význam bude Brusel pro Evropu v budoucnu mít," říká Zdeněk Svěrák.
Mně osobně kalila dobrou náladu na recepci po odhalení pamětní desky na českém zastupitelství jediná věc: uvědomuje si Divadlo Járy Cimrmana, že porušuje evropskou legislativu? Konkrétně Směrnici o ochraně před mystifikací z roku 1978. Soubor by v očích eurokratů mohlo zachránit jedině to, kdyby se jejich produkce daly klasifikovat jako středně dlouhé pohádky, ale na to jim v obsazení chybí nadpřirozené bytosti.
"To neznáte Brusel!" chtělo se mi varovat Zdeňka Svěráka, ale přede mne se už drali další novinářští kolegové. A tak, ač pod hrozbou policejního zásahu, o tomto víkendu Divadlo Járy Cimrmana v sídle Evropské unie sehrálo dvě představení. Byl jsem na prvním z nich a sál byl doslova nabitý Čechy, kteří v Bruselu pracují.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nádrž před Lincolnovým památníkem ve Washingtonu má modré dno. Trump mluví o osobním vítězství
-
Eskalace na Blízkém východě. Írán raketami zaútočil na Izrael, kvůli jeho pokračujícím útokům na Libanon
-
Dělíme se na lidi lokální a na ty, kteří jsou otevření Evropské unii i pomoci Ukrajině, míní Horáček
-
Deficit rozpočtu na rok 2027 bude větší než letos, nepřevýší ale tři procenta HDP, řekla Schillerová