Chrám sv. Izáka v Petrohradu nepřehlédnete. Při pohledu z ochozu se tají dech
Zatímco svatovítskou katedrálu stavěli šest set let, monumentální petrohradský chrám sv. Izáka byl hotový za čtyřicet. Není divu, jeho architekt a stavitel August Montferrand měl k dispozici armádu celkem půl milionu stavebních dělníků a prakticky neomezený rozpočet.
Chrám svatého Izáka je nepřehlédnutelnou dominantou Petrohradu. U jeho zadního vchodu mě čeká průvodce a jeden z vedoucích místního muzea Ilja Děmidov.
„Chrám se nazývá Izákův, protože zakladatel našeho města car Petr I. se narodil 30. května, kdy si pravoslavná církev připomíná památku byzantského mnicha Izáka Dalmatského,“ vysvětluje.
„Petr I. vzdal dík Hospodinovi za své narození a v roce 1707 ve dvoře Admirality nechal postavit první, tehdy ještě dřevěný chrám sv. Izáka.“
Nepřátelsky vlhké petrohradské klima ale vykonalo své a dřevěný chrám dlouho nevydržel, stejně jako jeho dva kamenní nástupci, kteří se opět potýkali s vlhkostí a špatnou statikou kvůli podmáčeným břehům řeky Něvy.
Stavba, která ohromí
„Když na trůn usedl imperátor Alexandr I., nařídil zachovat oltářní část, zbytek zbourat a postavit nový chrám. V soutěži ale nikdo nezvítězil, protože v té době se v Rusku nenašli stavitelé, kteří by dokázali spojit staré s novým,“ vypráví mi Ilja Děmidov.
Po dalším neúspěšném tenderu se na carův stůl v roce 1818 dostal projekt tehdy neznámého francouzského architekta Augusta Montferranda. A ten to vzal doslova z gruntu.
Do základů chrámu bylo zaraženo 24 tisíc šestimetrových klád napuštěných smůlou. Samotné sedmimetrové základy tvoří žulové bloky. Paralelně ve finském lomu nedaleko Vyborgu vysekali sloupy.
„Každý z nich váží 114 tun a na výšku měří 17 metrů. V Anglii si pronajali lodě a sloupy převezli do Petrohradu, kde je bylo nutné pomocí složitého mechanismu vztyčit do vertikální polohy,“ popisuje průvodce.
Město jako na dlani
Pak už míříme nahoru na ochoz kolem kupole, odkud je nejkrásnější pohled na Petrohrad. Má průměr téměř 26 metrů a to byl také pro stavitele největší technický problém.
„Tento chrám je nejtěžší stavbou v Petrohradu, váží zhruba 300 tisíc tun. Všechno nad hlavní římsou se proto snažili postavit z těch nejlehčích materiálů. Montferrand navrhl místo klasické klenby železnou konstrukci, která je šestkrát lehčí,“ vysvětluje Ilja Děmidov, jak vznikla první kovová kupole v Rusku.
Z jedné strany je za hezkého počasí, které je tady ovšem velmi vzácné, vidět až Kronštadt, vzdálený 30 kilometrů na západ od města, a věže tamního Mořského chrámu. Nádherný výhled na město lemují čtyři věže rovněž s pozlacenými kupolemi a také se zvony.
Pokud přijedete do Petrohradu v zimním období, nezapomeňte si vzít s sebou velmi teplé oblečení. I když přímo nemrzne, vítr a vlhkost 98 procent z vás za malou chvíli udělají rampouch.
