Chci, aby publikum na opeře šílelo. Jsme na koncertě, ne v kostele, vyzývá dirigent Steven Mercurio

9. prosinec 2021

Dirigent a skladatel Steven Mercurio začínal jako samouk. Je žákem Leonarda Bernsteina a stejně jako on se pohybuje napříč hudebními žánry. Diriguje Český národní symfonický orchestr, ale klidně si zahrál na kytaru s kapelou Pražský výběr. Jak vnímá Čechy a co je pro něj v hudbě důležité?

Co má společného klasická a rocková hudba?

Radost z hudby je důvod, proč to děláme. Musíte do hraní vložit srdce a duši. Spoustě lidí to stačí technicky správně, já jsem radši, když to zpívá, křičí a může to být klidně trošku nedokonalé. Tak to skladatelé psali: Mahler, Puccini, Verdi... šli vám po krku, chtěli zasáhnout vaše emoce. Nehodlám předstírat, že klasická hudba je vážná a pop ne. Pop může být vážný jako infarkt a klasická hudba naopak nudná. Záleží, co chcete říct a jestli to lidmi pohne.

Jak začala vaše spolupráce s Pražským výběrem?

Když se Michael Kocáb rozhodl, že chce spolupracovat s orchestrem, oslovil mě. Trvalo mi dlouho, než jsem pochopil mentalitu mladých českých hudebníků, kteří hráli dřív, než padla berlínská zeď. Nedokázal jsem si představit, že pět let měli zakázáno hrát. Začal jsem jejich hudbu studovat a uvědomil si ten specifický sarkasmus a hořkost. Je to zároveň legrační i naštvané, navíc jde o virtuózní hudebníky.

Co byste řekl svému americkému kamarádovi o Češích?

Mám Čechy rád, rád s nimi pracuju, i když nejdřív mě vnímali jako z jiné planety. Hudba i komunikace s orchestrem pro mě musí být zábavná. To je americká věc. Tady mám u starších hudebníků pocit, že to chtějí zahrát správně a jinak jim mám dát pokoj. Ale já chci, aby je to taky bavilo! Trvá jim, než pochopí, že to je upřímné, že jsem prostředník a můžeme se společně bavit hraním.

Když jste na procházce v přírodě, máte ticho v hlavě?

Mně v hlavě něco děje pořád, ticho neexistuje, to nemám. Zejména když dělám hodně aranží, studuju a vím že budu něco psát, pořád na to myslím a často s tím usínám. Pak se ráno probudím a mám odpověď. Luštím křížovky, ta mi pomáhá hudbu vypnout, Dívám se na sport, to mě rozptýlí mě to, nebo na mizerné americké seriály... Rád pracuju dlouho do noci a když je moc velké ticho, je to moc intenzivní.. Díky televizi se mohu pořád posouvat dál: pět minut se dívám a pak pokračuju.

Vidí dirigent i za sebe? Jak se dá pracovat s kolektivní energií? A co všechno ho naučil Leonard Bernstein? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná ,
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.