Český masiv je geologicky stabilní. Ale i tak může v Česku dojít k zemětřesením, myslí si seismolog Jan Zedník

2. listopad 2015

Od konce 70. let pracuje seismolog Jan Zedník na Akademii věd ČR a uznává, že se nikdy nenudí. Každou chvíli ho totiž něco překvapí. V čem je studium zemětřesení tak unikátní? Ptala se moderátorka Lucie Výborná.

Během sledování zemětřesení se odborníci Akademie věd vždy dočkají něčeho zajímavého, a tak v práci nemají dlouhou chvíli. A jako příklad nedávného zemětřesení uvádí Jan Zedník to, které postihlo oblast severního Pákistánu a Afghánistán, jenž vzniklo ve velké hloubce.

Jan Zedník proto upozorňuje na jednoduchou poučku – čím mělčí zemětřesení je, tím je ničivější. „I středně silné zemětřesení poblíž povrchu způsobí zkázu,“ potvrzuje. Mělké zemětřesení je totiž také mnohdy násobené lokálními podmínkami.

Seismologové ovšem zemětřesení svým způsobem vítají. Umožňuje jim totiž sledovat rychlost šíření, studium stavby země a procesů, které se v ní odehrávají.

Čtěte také


Český masiv je geologicky stabilní, ale i tak může dojít v Česku k zemětřesení. Nic silnějšího než magnituda 5 tu ale nevznikne.

Zemětřesení však umí vyvolat i samo lidstvo, ať už explozemi v lomech nebo atomovou bombou.

„Nejsilnější nukleární exploze můžeme srovnat se zemětřesením,“ soudí Jan Zedník v rozhovoru Hosta Radiožurnálu. Vědci prý dnes umějí oba druhy dobře rozeznat. „V případě exploze se částice půdy šíří směrem od ohniska, pohyb je specifický a jiný než při zemětřesení,“ nastiňuje.

Humanitární pomoc po zemětřesení v Nepálu

Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio