Český atlas je určitým dokumentem doby, říká Jaroslav Kocourek, autor devítisvazkového vlastivědného průvodce

Má vůbec smysl vydávat klasický papírový atlas dnes, v době internetu? Jaroslav Kocourek má jasno. Informace z internetu ho totiž často zklamaly. „Některé články na internetu se opakují s chybami, a chce-li se člověk dopátrat něčeho konkrétnějšího, v knize to najdete.“

Internet je neuchopitelný. Kniha je kompaktní a možná také inspirativnější.
Jaroslav Kocourek

Papírový Český atlas má kromě toho ještě něco, co internetové mapy a články ne. Jaroslav Kocourek totiž každé z míst, které mnohasvazkový atlas představuje, viděl na vlastní oči. „Bylo to nutné. Chtěli jsme, aby všechny fotografie byly aktuální. Člověk si navíc ověří, že co se dočetl, je skutečně pravda.“

Novinky i o Praze

Během 17 let, které Jaroslav Kocourek a jeho tým strávili prací na Českém atlasu, zjistili několik věcí. „Třeba jak je Česká republika krásná. Ale i to, že přestože se spousta památek opravuje, jsou tu i některé, které padají,“ říká s tím, že i chátrající stavby v atlasu najdete.

A neobjevené kouzlo na Jaroslava Kocourka čekalo i při práci na dílu věnovaném Praze. „Velmi mě zajímají industriální stavby, třeba čistička odpadních vod v Bubenči je úžasná stavba,“ přiznává.

„Pražský“ díl toho vůbec přinesl dost nového – i pro Pražáky. Obyvatelé pražských Kbel například zjistili, že žijí, co by kamenem dohodil, od hnědouhelného dolu. A zmapování se dočkaly i významné architektonické vily v Praze.

Není tak divu, že v rozhovoru padla i následující otázka: existují vůbec v dnešní době místa, o nichž staré mapy tvrdily, že na nich „žijí lvi“? Objevitelé zřejmě budou zklamaní. Jaroslav Kocourek totiž odpovídá: „Existují velmi známá místa, o kterých je spousta literatury, i místa méně známá. V současnosti už je ale skoro všechno popsané.“