Česko se chystá zavírat ambasády, nejsou peníze

Česká republika musí výrazně šetřit a týká se to taky jejích diplomatických a kulturních zastoupení v cizině. V těchto dnech by se mělo rozhodnout o uzavření minimálně deseti úřadů. Už teď je jasné, že se naplnil osud Českého centra v saské metropoli Drážďanech. Obejdeme se bez instituce, která pořádá vůbec největší přehlídku české kultury v cizině?

"Nechceme mluvit o tom, že bychom zavřeli jedno zastoupení v Německu. Jedná se o nějaké jiné formě práce Českého centra v Německu. Máme tady tři zastoupení a měla by zůstat. Změna je život, tak se třeba posuneme někam dál," říká ředitelka Českého centra v Drážďanech Hana Klabanová.

Naráží na myšlenku otevřít na západě Německa v Düsseldorfu nové zastoupení, které má mít podle informací Českého rozhlasu výrazně ekonomický charakter. Ve stejných prostorách jako agentury Czech Trade a Czech Invest by tam mělo sídlit i nové personálně oslabené České centrum.

To tedy zatím v saské metropoli zůstává, ale už vypovědělo nájemní smlouvu na současné prostory, ve kterých sídlí. "Jediná konkrétní věc, kterou mohu říct, je, že jsme se právě tváří v tvář obtížným ekonomickým podmínkám a snižování rozpočtu rozhodli pro výpověď z těchto prosto," doplnila ředitelka.

Samotné město Drážďany se k uzavření Českého centra odmítlo vyjádřit, protože ještě nedostalo oficiální vyrozumění o tomto kroku. Ten totiž stále není definitivní, byť rozhodnutí už padlo, jak Českému rozhlasu potvrdilo hned několik zdrojů.

"Třeba v případě hudby ani nemusíte ovládat jazyk sousední země. Tu můžeme všichni společně vychutnávat. Konkrétně ve středoevropském prostoru se právě Češi a Němci navzájem už po staletí kulturně obohacují. Mnohem důležitější ovšem je, že se zintenzivňují kontakty obyvatel na obou stranách hranice," řekl Českému rozhlasu na zatím posledních Dnech české a německé kultury v Drážďanech dlouholetý saský premiér Georg Milbradt.

Jak to vlastně bude dál s organizací této prestižní akce a dalších kulturních podniků? "Budeme spolupracovat s místními institucemi. Vůbec to neznamená, že pokud bychom odešli ze Saska, že sem nebudeme mít kontakt. Díky elektronickým médiím můžete být v rychlém kontaktu s kýmkoliv. Pokud bychom měli nějaké výstavy, tak je můžeme z České republiky přivézt do Saska a pokračovat po Německu dál," uvádí Hana Klabanová.

"Překvapuje mě to velmi a překvapuje mě to pochopitelně negativně," komentuje plánované uzavření centra hudební publicista a současně organizátor drážďanského Tanečního týdne Boris Michael Gruhl. "České centrum mělo a má v Drážďanech významnou pozici coby kompetentní představitel vaší kulturní scény a ještě něco navíc. Je komické, že se tuhle novinu dozvídám právě teď, kdy si připomínáme 20 let od pádu komunismu. Právě v těch dvaceti letech se vztahy mezi Němci a Čechy musely nově definovat," vysvětlil.

Taky Mirko Sennewald ze sdružení Kultur Aktiv si myslí, že jde o krok naprosto chybným směrem: "Je pro nás důležité, že tu České centrum působí. Jeho uzavření nedává vůbec smysl a naprosto se s ním neztotožňuji. Stále vidíme nedostatky v kulturní výměně mezi Čechy a Němci. V popředí jsou teď takové přízemní věci, jako je výhodné nakupování na druhé straně hranice. To je sice v pořádku, ale musíme lidi navzájem přibližovat. Na tomto poli intenzivně působí taky Nadace Brücke/Most, ale stále kulturní zastoupení, zvlášť tady v pohraničí, je nezbytné."

Diplomaté uvažují o slučování ambasád

Ministerstvo zahraničí zatím neoznámilo, kolik ambasád zruší a ve kterých zemích. Nicméně podle informací, které Český rozhlas získal, visí v současnosti Damoklův meč nad velvyslanectvími ve dvou afrických zemích - v Angole a Zimbabwe. Také se uvažuje o zavření generálních konzulátů v Montrealu, Sydney a v Drážďanech. Česká republika bude chtě nechtě šetřit i v příštích letech, a tak se česká diplomacie musí zabývat otázkou, jak ušetřit a zároveň nevyklízet pole v zahraničí. Možná řešení tu jsou.

Mít stálé zastoupení v zahraničí je v zájmu každého státu, a to z obchodních, politických i kulturních důvodů. Jenže to vůbec nejde dohromady se škrtáním v rozpočtu. Jak ušetřit a přitom zůstat v zahraničí? V diplomatických kruzích ožívá myšlenka, která řešení přinese - společné ambasády.

S touto myšlenkou si pohrává region, na který finanční krize citelně doléhá: střední Evropa, respektive země takzvané Visegrádské skupiny - Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko. Jedna budova pro všechny a náklady na provoz děleny čtyřmi.

"V zásadě některé modely už tady existují. Nebyli bychom úplnými průkopníky. Tento model dlouhodobě poměrně úspěšně funguje třeba v případě nordických nebo severských, skandinávských zemí. Většinou to vypadá tak, že země mají zastupitelský úřad v jedné lokalitě, třeba v jedné budově, sdílí část personálu, ale každá z nich tam má své úředníky a diplomaty, kteří prosazují bilaterální agendu," říká David Král z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Nakolik je takový projekt životaschopný? "Dokáži si představit, že by to mohlo fungovat. Samozřejmě to není ideální řešení, ale jsme v době krize, kdy se radikálně krátí rozpočty, takže ideální řešení nejsou k dispozici. Domnívám se, že sdílení budov je určitým východiskem. Je důležité si říci, že zde nejde o politickou koordinaci, že bychom měli mít jednoho velvyslance, který by zastupoval čtyřku. V té chvíli bych byl asi o něco skeptičtější, protože politická koordinace na úrovni visegrádské spolupráce v žádné podstatnější otázce nikdy moc nefungovala. Na druhou stranu se visegrádská spolupráce osvědčuje právě v praktické oblasti, v oblasti každodenních styků mezi administrativami," řekl Petr Drulák z Ústavu mezinárodních vztahů.

Přijímat žádosti o víza a vyřizovat další konzulární záležitosti mohou úředníci skutečně v jedné budově. Ovšem jak je to s politickými a obchodními zájmy jednotlivých zemí? Může je prosazovat jeden společný velvyslanec?

"To dost dobře nejde, aby jeden velvyslanec zastupoval všechny čtyři země. S tím bude vždycky trochu problém, protože zrovna zahraniční politika je jedna z těch oblastí, v níž zájmy členských států často kolidují a nesnadno se hledají kompromisy," upřesnil Petr Drulák.

O společných ambasádách nepřemýšlejí jen středoevropské státy. Zatím jen čistě hypoteticky s nimi pracuje i Lisabonská smlouva, s jakýmisi ambasádami Evropské unie. Samozřejmě za předpokladu, že Lisabonská smlouva bude platit.

"I takzvané evropské ambasády budou v první fázi víceméně vytvářeny na dobrovolné bázi členských států, které si, řekněme, mezi sebou věří. Viděl bych to jako postupný proces. Není to tak, že jakmile bude zřízen Evropský útvar pro vnější činnost, vzniknou ambasády Evropské unie, které by nahradily jednotlivá diplomatická zastoupení členský států," přiblížil David Král.

Evropskou diplomacii čekají v příštích letech změny. K prvním krokům přinutila diplomaty hospodářská krize. Že budou následovat další kroky, je jisté, a to s Lisabonskou smlouvou, nebo i bez ní, protože šetřit se s velkou pravděpodobností bude i v příštích letech.

Seznam obsahuje asi 12 zastupitelských úřadů

Česká republika musí šetřit. Jeden z mnoha škrtů se dotkne i českých zastupitelských úřadů v zahraničí. Kolik peněz chce ministerstvo zavíráním ambasád tímto opatřením ušetřit?

Podle generálního sekretáře ministerstva zahraničí Milana Sedláčka bude suma známa v okamžiku, kdy ministerští úředníci budou vědět, kolik zastupitelských úřadů bude nakonec uzavřeno. To by mělo být známo do měsíce. "Nebude to částka, která by nás dostala z problémů, nicméně je to součástí celé řady opatření, ke kterým ministerstvo zahraničí musí přistoupit v rámci restrikce rozpočtu o 20 procent," doplnil.

Seznam obsahuje deset až dvanáct zastupitelských úřadů, přičemž se spekuluje o uzavření velvyslanectví v Angole a Zimbabwe a konzulátech v Montrealu, Sydney a Drážďanech. "Spekulovat o jakýchkoliv jménech je předčasné, dokud nebude návrh odsouhlasen na úrovni ministerstva a potom na úrovni vlády," řekl Milan Sedláček.

Jednou z možností, jak zachovat českou přítomnost v zemi, kde budou ambasáda nebo konzulát uzavřeny, je jejich nahrazení například organizacemi Czech Trade, Czech Invest, Czech Tourismus nebo Českým centrem. Druhou možností je pak dohoda se zeměmi Visegrádské čtyřky na společném užívání jejich ambasád.

Na velmi teoretické úrovni je pak podle Milana Sedláčka debata o takzvaných evropských ambasádách. "Osobně si dovedu nějaké takové společné zastoupení představit, ale mělo by to být tak, aby každá země tam byla zastoupena svým člověkem," dodal.

Po čase se znovu objevují pochybnosti kolem některých vojenských kontraktů. Policie začala stíhat další skupinu lidí v případu uplacených stavebních a úklidových zakázek. A stále ještě není definitivně vyřešen podivný nákup osobních aut pro vojenskou tajnou službu. Nalaďte si ve středu 9. září Radiožurnál po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.