České děti mají kvůli nedostatku pohybu špatné držení těla

V pražské základní škole v Jeseniově ulici, má rozšířená výuka tělesné výchovy dlouhou tradici. I tady si totiž učitelé stěžují na to, že to s dětmi už není to, co bývalo. Děti tady tělocvik baví, o tom není pochyb. Trénují nejen v tělocvičně a na atletickém hřišti, ale mají možnost cvičit i v posilovně. "Používáme ji do tréninku sportovní přípravy těch starších. Je tu strojové vybavení, kladková sestava a další zařízení. Když děti motivujete a cvičení dobře nastavíte, tak děti posilují rády," říká hlavní trenér školy Michal Halbich.

Do školy pravidelně dochází specialisté na konkrétní sportovní disciplíny, jako třeba vrhačský nebo běžecký trenér. Atletiku a gymnastiku ale v poslední době zastiňují míčové hry, které jsou mezi dětmi oblíbenější, a proto při hodinách tělesné výchovy dostávají stále více prostoru.

I přes klesající počet aktivně sportujících dětí je o školy a třídy s rozšířenou výukou tělesné výchovy stále velký zájem. To potvrzuje i počet uchazečů o studium na ZŠ v Jeseniově ulici, kde děti musí u přijímacích zkoušek běhat na padesát metrů, skákat do dálky, házet míčem a běžet 6 kilometrů. Loni v testech uspělo padesát sedm dětí, z nich učitelé vybrali dvacet sedm do sportovní třídy.

Úplně jiná situace je na školách, které nabízí perspektivnější specializace z hlediska profesní budoucnosti dítěte. Školy a třídy, které jsou zaměřené na jazyky nebo počítače, se zpravidla potýkají s větším nezájmem dětí o pohybové aktivity. Tělocvik na těchto školách sice zůstává povinnou součástí, ale děti příliš nebaví.

Co je příčinou špatného držení těla?

O dětské obezitě se mluví hodně, ale nedostatek pohybu může mít pro děti i jiné následky. Podle výzkumů má až šedesát procent prvňáčků a osmdesát procent páťáků vadné držením těla. Mnoho žáků kvůli tomu trpí bolestmi zad. Podle celorepublikových údajů má podobné problémy asi čtyřicet procent dětí na základní škole. Příčinou je nedostatek pohybu, dlouhé sezení, těžké a špatně nošené školní tašky i nevyhovující nábytek.

Předsunuté držení hlavy, kulatá záda a ramena i moc plochý přechod mezi hrudní a bederní páteří. Takové vady lékaři nejčastěji zjistili u plzeňských školáků. A následky špatného držení těla na sebe nenechají dlouho čekat. "V našem šetření si na bolesti zad v prvních třídách ještě nestěžovalo žádné dítě, ale v pátých třídách už to bylo dvacet sedm procent. Bolesti hlavy, které mohou také souviset s vadným držením těla, se vyskytovaly u prvňáků ve třinácti procentech a u páťáků ve třiceti procentech," říká doktorka Jana Langmajerová z Ústavu hygieny Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Ve školách se pořád málo využívá takzvaný dynamický sed, tedy sezení na balanční položce. "Může to být sedací klín, který je už dražší, ale určitě by školy mohly zajistit alespoň velké míče," tvrdí Marta Bursová z Katedry tělesné výchovy Západočeské univerzity. Nastavitelný nábytek má už většina českých škol, podle lékařů se ani s ním nedají dodržet všechny požadavky na správné sezení prvňáčků. Třeba opěrka prý bývá moc vysoko.

Na bolesti zad a hlavy mohou mít vliv i další faktory, kterým lze předejít. Velkou roli hraje nejen fyzické pohodlí, ale také sociální pohoda. Dětem škodí zejména stres a špatné mikroklima. Nedostatečné osvětlení, zvýšený hluk, nevětrané a přetopené třídy, nedostatek pracovního místa a prostorová tíseň se výrazně podepisují nejen na výkonu školáka, ale také mohou přispívat ke zhoršení jeho dalších fyzických i psychických problémů.

Kromě špatného sezení nebo nevhodného nošení tašek má velký podíl na zhoršení držení těla dětí nedostatek pohybových aktivit. Většina tělocvikářů a lékařů se shoduje na tom, že by ve škole mělo být více tělocviku. V minulosti však hodin tělesné výchovy spíše ubývalo, na úkor jiných předmětů.

Pokles fyzické kondice u dětí není mýtus

Co říká na fyzickou zdatnost žáků základních škol děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Václav Bunc? Mají opravdu tak špatnou kondici? "Bohužel ano, pokles fyzické kondice je jednoznačný, a dokonce se předpokládá, že za poslední dvě dekády je to zhruba o jednu třetinu. Základní problém zní, jak dnes přimět děti k pohybu. Faktem zůstává, že klasické sporty, které lze brát jako průpravné, jsou v současnosti na okraji zájmu.

Motivačně daleko zajímavější jsou nyní sporty moderní - zejména míčové hry jako je fotbal, florbal a tak podobně. Cesta dítěte ke sportu může vést skrze kombinaci obojího: Moderními sporty dítě zaujmout a potom nabídnout širší spektrum sportů," radí Václav Bunc. Základní problém u dětí je ten, že chybí kultivace elementárních pohybových dovedností. To jiný sport než rozumně vedená gymnastika nebo atletika nenabídne.

Děti by měly mít zhruba šedesát minut pohybu denně. Z toho pohledu se zdají povinné tři hodiny tělesné výchovy týdně nedostatečné. Václav Bunc k tomu dodává: "Jsem osobně přesvědčen, a máme to i ověřeno, že problém se sníženou fyzickou kondicí dětí nevyřeší tři hodiny tělocviku, ale spíše obsah těch hodin. Potřebu pohybu už není schopen vyřešit školní tělocvik. Tam by se děti měly seznámit s tím, co by měly dělat, jak to dělat a k čemu je to dobré."

Velkou roli ve výchově dětí ke sportu hrají i samotní učitelé tělesné výchovy. "Jsem přesvědčen, že příprava českých učitelů je stále na velmi vysoké úrovni. Druhá věc je to, v jakém prostředí se ten dotyčný pohybuje a zda má podmínky k tomu, aby mohl realizovat, co se naučil nebo to, co by chtěl dělat. Velmi záleží na tom, jaký má k problematice sportu ve školách vztah ředitel a další nadřízený orgán. Rodiče by neměli hodnotit úroveň tělocvikáře podle známky svého dítěte, ale měli by se ptát, jak se mu v hodinách líbí. A jestliže se bude jejich potomek na tělocvik těšit, pak by mohl být učitel označen za dobrého."

"Měly by být děti i v hodinách tělesné výchovy hodnoceny známkami?" ptala se Václava Kunce na závěr rozhovoru moderátorka Lucie Výborná. Každý rodič chce dostat informaci, jak jeho dítě prospívá. Nedomnívám se, že známky jsou ideálním řešením, ale jistý systém, který by ocenil vztah a přístup toho dítěte, tam musí být. Bohužel tradice známkování u nás stále přetrvává."

Zítřejší pořad Pod kůži bude o tom, že rozbroje s nepřizpůsobivými sousedy někdy připomínají boj s větrnými mlýny. A také o tom, že ignorování zákonů a vyhlášek může hříšníkům procházet dlouhé roky. Nalaďte si Radiožurnál zítra po 11. hodině.