Češi se vracejí z Irska domů
Až do roku 2004 bylo v Irsku jen pár Čechů na dovolené. Pak ale Česko vstoupilo do Evropské unie a Irsko bylo jednou z mála zemí, které otevřely svůj pracovní trh. Irská ekonomika tehdy právě prožívala zázračný rozmach, mluvilo se o ní jako o keltském tygrovi a do země se začali valit Poláci, Slováci a také Češi. Jak žije Česká komunita v Irsku dnes a jak se jí dotýká ekonomická krize?
"Jedeme do Fingals, na severu Dublinu. Tam bydlí spousta Čechů a Slováků. Jezdím sem zhruba třikrát, čtyřikrát týdně. Rozvážím zboží z obchodu, zboží, co se tady nedá běžně sehnat," říká Jana a za chvíli zastavujeme před malým obchodem, který nese na štítu nápis Czechoslovak Shop, tedy československý obchod.
Když vstoupím dovnitř, dýchne na mně atmosféra venkovského krámku. V jednoduchých regálech jsou naskládány české čokolády, bonbóny, paštiky, brambůrky, tedy všechno to, co v irském obchodním domě samozřejmě dostat nejde.
"Dneska tady byl jeden pár, přišli sem poprvé. Byli zcela unešení, když viděli, že tady máme knedlíky, utopence... byli takoví šťastní. Byli rádi, že je tady něco z domova," říká Eva, která v obchodě prodává.
Češi začali do Irska ve větší míře odcházet před pěti lety. Jana byla jednou z prvních, kdo se rozhodli hledat štěstí v Irsku. Dnes provozuje internetové stránky Irsko-aktuálně, které informují o aktuálním dění.
"Začátky nebyly lehké. Na pracovní sílu z 'nové Evropy' nebyli Irové zvyklí. Bylo tady hodně lidí z Asie a Afriky, ale nás neznali. Většina Čechů začínala na nižších pozicích a postupně jsme se snažili vypracovat. Což se většinou podařilo," popsala.
Mnozí Češi tak v Irsku začali pracovat nejen na dobrých místech, včetně státní správy, ale začali i podnikat. Otevřeli své dílny, agentury, obchody. Tak jako Radek, který se svojí dodávkou právě přijel z Česka s novým zbožím.
"Toto je náš patent..," ukazuje mi krabici s malými bochníky chleba. "Sehnal jsem pekárnu, která nám dodává předpečený chléb. Dáte jej do trouby a za dvacet minut je hotový," dodal.
Radek provozuje svůj obchod v Dublinu už druhým rokem, zpočátku jezdil pro zboží do Česka s prázdnou dodávkou. Dnes na zpáteční cestě nestačí odvážet majetek těch, kteří se vracejí domů, a k dodávce si musel pořídit návěs.
"Díky krizi mám momentálně boom. Donedávna jsem jezdil s dodávkou, stěhoval jsem přibližně čtyřicet lidí měsíčně. Teď mám i návěs a za měsíc odvezu asi devadesát lidí. Mohu potvrdit, že Češi se vracejí opravdu hodně," tvrdí Radek.
Irsko zasáhla ekonomická krize možná silněji než ostatní evropské země. Ten, kdo dnes přijde o práci, hledá novou jen stěží.
"Momentálně jsem přes měsíc bez práce. Pobírám sociální podporu. Ale nezoufám," říká Jana. Její kamarádka Kamila naopak přišla na zelený ostrov teprve před nedávnem. "Každé ráno otevřu e-mail, jestli mi někdo neodpověděl na nabídky, ale nikdy tam nic není. Každý den rozesílám asi pětadvacet životopisů. Budu bojovat pár měsíců a pak se uvidí," řekla odhodlaně.
Mnozí ale boj už vzdali a vracejí se. Zatímco v době největší konjunktury bylo v Irsku na dvanáct tisíc Čechů, dnes jich může být už nejméně o dva tisíce méně. A do Česka se vracejí stále další a další.
