Ceny potravin se stabilizují, masné výrobky ale zlevňovat nebudou. Na vině je závislost na dovozu, upozorňuje prezidentka Potravinářské komory

Podle premiéra Fialy (ODS) se dá očekávat, že ceny potravin budou klesat, například máslo, mléko nebo cukr už zlevňují. Jak se budou vyvíjet ceny masných a obilných výrobků? Využily potravinářské firmy situace a zdražily v uplynulém roce více, než musely? A proč je některé zboží levnější v sousedních zemích? Tomáš Pancíř se ptal Dany Večeřové, prezidentky Potravinářské komory ČR.

Podle premiéra Fialy klesají ceny cukru, mléka nebo másla, ale nižší musí být i ceny jiných potravin. U kterých potravin očekáváte, že by ceny mohly poklesnout?

U těch ostatních je to složité. Pekaři a mlynáři bohužel pořád ještě musí čerpat ze zásob obilí, které nakoupili v loňském roce. Není tajemstvím, že tady vznikla po začátku války na Ukrajině velká panika, protože Ukrajina a Rusko jsou největším dodavatelem obilovin pro Blízký východ a severní Afriku. Ve chvíli, kdy vypukla válka, tyto oblasti začaly mít obrovský strach z toho, že nebudou mít dostatek obilovin.

Nákupčí z těchto oblastí se začali pohybovat po celé Evropě včetně České republiky a začali nabízet za ty obiloviny jakékoliv ceny. Určitě si všichni pamatují, že v té době se to z pěti nebo šesti tisíc za tunu obilovin, které se naprosto běžně platí, najednou vyhouplo až na 12 tisíc. A samozřejmě se to takto vyhouplo i českým potravinářům.

Čtěte také

Kdy se dá očekávat, že tento efekt přestane fungovat?

Řada pekařů nakoupila toto drahé obilí a bohužel se z něj stále vyrábí. O poklesu, pokud se ty ceny vrátí na nějakou normální úroveň, se můžeme bavit po této sklizni, která vypadá dobře, byť potravinářského obilí nebude tolik. Určitě se to ale potom propíše do cen.

Řada pekařů nakoupila drahé obilí a stále z něj vyrábí.

U masných výrobků je to trošku problém, protože jsme velmi nesoběstační ve vepřovém mase. Velká většina se dováží, a dojde k tomu, že se musíme řídit cenami, které jsou na německé burze, a ty soustavně rostou. Teď třeba konkrétně poklesla a zase nám oslabila koruna, takže ty ceny jsou velmi vysoké, a tady se o nějakém zlevňování zatím nedá mluvit. Minimálně o té stabilizaci ale asi mluvit můžeme.

Když maso nezlevní, potraviny z obilí nezlevní, tak co by mohlo zlevnit?

To je těžké, protože jsme, a to by mělo být varovným mementem do budoucna, závislí na dovozech. Je to třeba vepřové maso, ovoce a zelenina, tam bohužel my ty ceny vůbec neurčujeme. Tím, že tady není domácí konkurence, ty ceny určuje dovozce nebo obchodní řetězec.

Mělo by být varovným mementem do budoucna, že jsme závislí na dovozech.

To vidíme třeba na paprice, která se u nás vůbec nepěstuje, nebo jen v malém množství. V Rakousku je třeba dvakrát levnější než u nás, přitom je tam stejný dodavatel, takže to záleží vyloženě na řetězci, jakou si na něj dá cenu. Ale já pevně doufám, že ta cena se minimálně stabilizuje, už je to vidět u těch pekařských výrobků, které také nerostou.

V posledních týdnech se z účetních závěrek ukazuje, že některým potravinářským firmám v loňském roce výrazně vzrostl zisk. Není toto jasný důkaz, že některé potravinářské firmy v Česku prostě využily situace a zdražily víc, než musely?

Určitě není. Od doby, kdy se začalo mluvit o zdražování potravin, jsme říkali, že jediným skutečným důvodem, proč jsou u nás potraviny tak drahé, jsou ceny vstupů. Zejména jde o ceny energií, protože když si srovnám první pololetí roku 2021 s prvním pololetím roku 2022, tak v ČR vyletěly ceny energií o 61,8 %.

Čtěte také

Naproti tomu u našich největších konkurentů - v Německu - to bylo 2,7 %, na Slovensku 7,7 %, a v Polsku dokonce poklesly. Celou dobu se já a řada zástupců různých zpracovatelských svazů ptáme, proč máme v České republice tak drahé energie. Neznamená to, že ty drahé energie jsou pro výrobu potravin, ale samozřejmě i pro zemědělce.

I když ceny některých potravin v poslední době u nás klesají, tak se stále vyplatí mnohé potraviny nakupovat v zahraničí. Hodně se v této souvislosti mluví o Polsku, ale některé zboží je třeba levnější i v Německu. Čím to je? Je to přístupem řetězců?

Přístup řetězců také hraje svoji roli, ale jak už jsem říkala, jsou to ty ceny energií. Jestliže v Polsku dokonce ty ceny energií poklesly a má v současné době proti nám asi třetinové ceny energií, tak se to logicky promítne do cen výrobků.

Měl by stát regulovat množství slevových akcí na potraviny? A bude mít na jejich cenu vliv opět stoupající cena nafty? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , vpl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.