Nejsem přítel dotací do zemědělství, Nekula je ale nastavil spravedlivě, míní jeho ministerský nástupce Výborný
Cílem nově nastupujícího ministra zemědelství má být pokles cen potravin. Je nutné kvůli tomu zvyšovat podíl domácí potravinářské produkce, o což má nový šéf resortu také usilovat? A proč se při jeho nástupu nemluví o zemědělské dotační politice, která velmi zaměstnávala dosavadního ministra Zdeňka Nekulu? Marka Výborného z KDU-ČSL, od včerejšího dne ministra zemědělství České republiky, se ptal Vladimír Kroc.
Zdeněk Nekula byl první ministr zemědělství, který nechal změnit systém zemědělských dotací tak, aby nebyl výhodný jen pro velké farmáře, ale aby se dostalo i na ty menší. Podle některých pozorovatelů to byl hlavní důvod jeho konce. Necháte dotace nastavené tak, jak to udělal váš předchůdce?
Ne, to mohu skutečně dementovat, to je naprosto nepravdivá informace. Nic takového nebylo důvodem konce Zdeňka Nekuly. Byť na to měl skutečně jen několik málo týdnů, jsem rád, že se mu podařilo nastavit spravedlivou společnou zemědělskou politiku. Byl za to kritizován úplně všemi, jedněm se to zdálo moc, druhým málo. Myslím si ale, že vyváženost, která tady předtím nebyla, tu dnes je.
Mně je úplně jedno, jestli je zemědělec malý, střední nebo velký. Pokud jde o dotační politiku, já chci, aby fungovala spravedlnost pro spotřebitele. O nás přece jde, o rodiny, rodiče, seniory, abychom na pultech českých obchodů měli pokud možno kvalitní, zdravé, ideálně české a cenově dostupné potraviny.
Čtěte také
Tu vyváženost, o které mluvíte, tu zachovat?
Samozřejmě, ano.
Důležité je zvýšení domácí produkce potravin, aby velká část zemědělské produkce vznikala u nás, pokud chceme patřit mezi země s nejúspěšnější ekonomikou. To včera řekl premiér Petr Fiala. Mluvíme tady o soběstačnosti?
Ano, u některých komodit tomu tak skutečně je a to musíme udržet. Když budeme konkrétní, týká se to například hovězího dobytka nebo masa, týká se to mléka, týká se to obilovin. Pak jsou komodity, kde soběstačnost nemáme, ale protože jsme součástí společného evropského trhu, tak ani není důvod, proč se nutně tlačit do toho, abychom tu soběstačnost měly. Německo, pokud jde o vejce, je někde na 74 procentech, my na 82 procentech. Přece se tady nebudeme přehánět v tom, jestli dosáhneme 100% soběstačnosti nebo ne, protože máme společný trh.
Čtěte také
To, na co musíme vedle soběstačnosti v některých komoditách pamatovat, je stabilizace některých sektorů, které nám dlouhodobě padají. K tomu nakonec cílí podpora pěstitelů některých citlivých komodit, jako je například zelenina nebo ovoce. Netěší mě, jak nám mizí ovocné sady, mimochodem to má negativní dopad i na českou krajinu. Ministerstvo zemědělství v úzké kooperaci s ministerstvem životního prostředí – což jsou oba dva lidovecké resorty – nesou odpovědnost za podobu české krajiny a já nechci, aby z ní mizely ovocné sady. Proto mluvím o těch citlivých komoditách, tam napneme podporu.
Panu náměstku Skřivánkovi se tento týden v Bruselu podařilo vyjednat 160 milionů z krizového fondu EU. Na základě toho, kam budeme ty prostředky směřovat, se budu bavit i o možném navýšení z národních zdrojů, kofinancování je tam možné až do výše 200 procent.
Tím chci jenom naznačit, že jsou oblasti, kde nemá smysl bojovat za soběstačnost, ale nechceme o ten sektor přijít. Musíme ho stabilizovat. Tam, kde soběstačnost máme, tam ji držme, u těch ostatních dbejme na potravinovou bezpečnost. To znamená, v situaci, kdy nastane nějaký problém, viz třeba teď dopady války na Ukrajině, musíme mít jistotu, že čeští spotřebitelé budou mít produkty dané komodity skutečně na pultech obchodů.
Čtěte také
Dobře, ale co když ti producenti české kvalitní potraviny vyváží do zahraničí, protože za to dostanou víc zaplaceno? Je to logické, těžko jim v tom bránit.
No určitě, žijeme ve svobodném trhu. Pokud své produkty uplatní zahraničí, tak to je dobře. Ale myslím si, že to vždycky musí být nějaký mix. Chci, aby ty produkty byly dostupné i našim občanům na českých pultech. Samozřejmě, když kvalitní česká potravina zaboduje v Bavorsku a v Rakousku, je to skvělé a já děkuji, že reprezentuje kvalitu českého potravinářství.
Symbolická podpora
Dobře, ale jak to tedy udělat, aby byli motivováni nevyvážet a nechat to zboží tady na zdejším trhu?
To je skutečně jenom otázka pomoci v rámci propagace: to, že se Státním zemědělským intervenčním fondem organizujeme například projekty farmářských trhů, to, že máme značky jako je Regionální potravina. Teď, než jsem přijel sem k vám do studia, jsem podepisoval diplomy regionálních produktů Karlovarského kraje zítra je posíláme panu hejtmanovi a budou předány těm konkrétním lokálním producentům na konkrétní výrobky.
Je to možná věc drobná, symbolická, ale důležitá. Je to ten neformální vliv. Ale že bych já byl schopen jako ministr určovat, co bude na pultech českých obchodů nebo co si mají občané kupovat, to fakt nejde.
Čtěte také
To je mi jasné. Ale na druhou stranu je to otázka třeba i nějakých dotací a k těm se chci dostat, protože vy chcete v národních dotacích proškrtat 10 miliard. Podle jakého klíče?
To je věc, kterou v tuto chvíli budeme řešit. Mě za chvíli čeká schůzka s paní ředitelkou na ministerstvu zemědělství, která má na starosti rozpočet, i tyto věci budeme řešit. Tady platí jedna věc: my dodržíme ten závazek, který byl dán koaliční dohodou a detaily budeme komunikovat společně. To prosím platí pro všechna ministerstva, zemědělství v tom není výjimkou. Myslím, že někdy v průběhu měsíce září, až se bude finalizovat podoba státního rozpočtu, tak toto představíme. Určitě to dokážeme.
Ten svět dotací není černobílý. Já osobně nejsem přítel dotační ekonomiky, myslím, že to zvláště třeba v případě provozních dotací do jisté míry křivý celý trh. Pak jsou ale některé dotační tituly, které si nedovedu představit, že bychom škrtli. Pokud máme nákazový fond, který řeší situaci, kdy přijde nějaký problém kdo nějakého chovu, nebo v případě zemědělství řešíme škody způsobené nějakou přírodní kalamitu, tam těm zemědělcům musíme být schopni ty věci kompenzovat. O tyto prostředky se prostě nemůžeme připravit. Čili svět není černobílý, i v rámci dotační politiky je potřeba být maximálně spravedlivý.
Jakými opatřeními chce ministr zemědělství připravit českou krajinu na klimatické změny? A nelimituje Marka Výborného, že na rezort nepřichází jako odborník? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Související
-
Jaký byl rok 2022? Češi platí více za bydlení a potraviny, nejhůře na tom jsou chudší rodiny s dětmi
Díky datům získaným společností PAQ Research máme k dispozici data za uplynulé měsíce. Jaký byl celý rok 2022?
-
Nekula: Potravinářství, vodárenství a zemědělství by mělo být součástí kritické infrastruktury státu
„Do zemědělství jde rekordní objem prostředků plus 270 milionů z evropských peněz." Ministr zemědělství jedná o podpoře státu pro potravinářství a zemědělství.
-
Stát by pro případ katastrofy měl mít potraviny až na patnáct dní, říká šéf státních rezerv
Zásoby zdravotních pomůcek jsou nedostatečné, tvrdí předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.