Šéf ovocnářů: Zmizí milion ovocných stromů. Náklady na produkci jablek mnohonásobně stouply

Podle vašich odhadů ubude letos 10 procent ovocných sadů. Proč, když loni byla slušná úroda?

Čtěte také

iROZHLAS

Paprika jako luxus? Můžou za to ceny energií, skleníky pozastavily produkci, tvrdí šéfka zelinářů

Bohužel tím hlavním důvodem je špatná ekonomika oboru, ke které dochází už několik let a vystupňovala se v té poslední sezoně. Ovoce a konkrétně jablka jako hlavní druh, který tvoří 80 procent tržeb ovocnářů, je tak jedinou zemědělskou komoditou, která se v meziročním srovnání podle statistických údajů prodává za nižší cenu.

Ovocnáři zastavili investice do nových sadů. To je velký problém.

To znamená, že při mnohonásobně vyšších nákladech, protože je to obor, který je závislý na energiích a dalších vstupech, se to nepodařilo dát do realizačních cen. Pěstitelé na to musí reagovat, protože ta ztráta je veliká. Obávají se budoucnosti, takže se snaží plochy nějak zredukovat.

Pokud mluvíme o redukci ploch, kolik zhruba je to ovocných stromů?

Srovnám poslední dvě zimy. Za zimu roku 2021 jsou data jasná. Plochy tehdy poklesly zhruba o 6,5 procent, což je odhadem asi tři čtvrtě milionů ovocných stromů, které zmizely z naší krajiny. A v tu zimu, která nám teď končí, odhadujeme, i když čísla ještě nejsou k dispozici, že to bude asi 10 procent, což bude zhruba 1 milion ovocných stromů. To je to snížení.

Ve větší míře se kácí sady na hraně životnosti.

Problém by nebyl ani v tom, že se ve větší míře sady kácí, protože z významné většiny jsou to sady na hraně životnosti, byť asi jedna třetina z nich by ještě nějaký čas mohla dávat poměrně slušné ovoce. Ale problém je v tom, že ovocnáři prakticky zastavili investice do nových sadů, což je veliký problém a promítne se to v produkci dalších let.

Obchodníci tvrdí, že z Polska berou jablka jen výjimečně. Narážím na váš argument, že naše pěstitele likviduje polská konkurence. Dováží prý i z jiných zemí hlavně sortiment, který se u nás nepěstuje. Jak to tedy je?

Čtěte také

iROZHLAS

Ministerstvo zemědělství chce řešit vysoké ceny potravin. Vytvoří meziresortní skupinu

Do Česka se zhruba polovina konzumních jablek dováží, protože naše soběstačnost v této komoditě už je dnes jen asi poloviční. Takže stejně dovozová jablka potřebujeme. Pokud jde o dovoz ze západních zemí, z Itálie, Německa a Francie. To považujeme za zdravou konkurenci, protože to jsou jablka pěstována za standardních podmínek, kde se ukáže, kdo dokáže vyprodukovat jablka levněji, kvalitněji. To je úplně v pořádku.

Co se týká Polska, naprostá většina dovážených jablek do Česka, zhruba 60 procent, je právě z Polska. Čili není pravda, že by obchodníci jablka z Polska nedováželi. My děláme pravidelné průzkumy obchodních řetězců a zjišťujeme, který z nich dováží, který nedováží. A konfrontujeme to s tím, co říkají do různých vyhlášení a různých médií.

Zhruba 60 procent dovážených jablek je z Polska.

Ano, jsou obchodní řetězce, kde je polských jablek málo nebo se v té sezoně českých jablek nevyskytují. Ale jsou řetězce, kde stále převažují. A tím hlavním kritériem je cena. Řetězce mají o česká jablka a ovoce zájem, ale samozřejmě neustále srovnávají ceny. Velmi častý argument obchodníků je: „Ano, my budeme vaše ovoce prodávat, ale tady máme nabídky z Polska. Dejte nám to za tu cenu. Jinak se bohužel nedohodneme.“

Proč jsou tedy schopni polští pěstitelé nabízet jablka za bezkonkurenční cenu?

Čtěte také

„Dlouhodobě neudržitelné.“ Ceny brambor jsou pod náklady na jejich pěstování, říká předseda bramborářů

Oni z té ceny nejsou příliš nadšení. I v Polsku dochází k redukci ploch. Je třeba říct, že každé třetí jablko vyprodukované na území EU je dnes původem z Polska. Veškerou vysokou produkci, která jde nahoru v Polsku jako v jediné zemi EU, generoval odbyt na východní trhy. A z Polska se zejména do Ruska a Běloruska ročně vyváží zhruba 1 milion tun jablek.

To bohužel v současné době s ohledem na konflikt na Ukrajině není možné. Evropa tím pádem trpí určitou nadprodukcí jablek a samozřejmě to velmi ničí trhy a ceny, které jdou na základě té vysoké nabídky dolů. Ale zajímavé na tom je, že společný trh úplně nefunguje ve všech zemí, protože my ta polská jablka nacházíme jen ve střední a východní Evropě, nikoli v západních zemích.

Výkupní cena pod 15 korun prý ani zdaleka nepokrývá výrobní náklady. Co všechno je tedy potřeba započítat?

Martin Ludvík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Když se podíváme na data Českého statistického úřadu, za únor byla cena dokonce kolem 13 korun. Musíme si uvědomit, že v tom jsou náklady na samotné vypěstování. To znamená jednak investici, že vysadíte sad, několik let čekáte, než začne plodit, a potom celý rok, který v případě ovocnářů začíná už v zimě, kdy musíte stromy ořezat a pak celý proces až do sklizně.

Pak máme březen, to jsou náklady na šest měsíců skladování a zejména na elektrickou energii. Jablka se skladují zhruba při 1 °Celsia po celou dobu, přitom když se v září sklízí je takových 20 °Celsia. To jsou obrovské peníze. A to všechno je obsaženo v těch zhruba 13 korunách. Na druhé straně podle ČSÚ je ta spotřebitelská cena, tedy cena, kterou v průměru lidé platí v obchodech, někde přes 30 korun.

Jakou funci plní ovocné stromy v přírodě? A jak efektivně dostat vypěstované ovoce přímo ke spotřebitelům? Poslechněte si celý rozhovor.