Bude se na Cínovci těžit lithium? Strach z něj nemám, říká Jaromír Starý z geologické služby

23. říjen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaromír Starý

O těžbě lithia se toho v posledních dnech a týdnech řeklo a napsalo mnoho. „Stát totiž v polovině 90. letech na těžbu nejprve na těžbu kovů, poté i dalších surovin rezignoval,” popisuje v rozhovoru s Lucií Výbornou vedoucí odboru nerostných surovin České geologické služby Jaromír Starý. Dnes je ale situace jiná.

Ložisko lithia prý na Cínovci patří k největším na světě. A vzhledem k tomu, že po lithiu začíná být hlad kvůli jeho využití v bateriích pro moderní elektromobily, těžba vypadá jako byznys snů. Přesto budí rozporuplné emoce - a nejen kvůli politickým sporům, které memorandum o těžbě lithia provázejí.

Naše civilizace je prý chamtivá a nezastaví se před ničím, dokud přírodu zcela nezplundruje, zní k tomu z jedné strany. Z té druhé se ozývají smířlivější hlasy: bez těžby nerostných surovin bychom dodnes používali dřevěné a kožené produkty, které bychom opracovávali opálenými klacky.

„Pokud bychom zapomněli na těžbu nerostných surovin, museli bychom zapomenout na civilizaci,” upozorňuje Jaromír Starý v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Česká republika je protkaná šachtami a lomy

Pokud by nakonec skutečně došlo k těžbě lithia na Cínovci, o které se v poslední době tolik mluví, vznikly by v důsledku těžby na místě rozsáhlé podzemní prostory, které se částečně zasypou nebo zatopí.

„V lepším případě může na místě vzniknout hornický skanzen, jako to udělali na opačné straně Cínovce, v Německu,” poukazuje Jaromír Starý. „V horším případě dojde k propadům a podobně, takhle dramaticky to ale nevidím.”

Jak vysvětluje, on sám z případné těžby strach nemá. Pokud k ní totiž v budoucnu skutečně dojde, nebude podle něj nijak fatální. „Česká republika je protkaná starými těžkami, šachtami a lomy,” popisuje. „Těžba lithia riziková není, lithium vystupuje ve sloučeninách, které jsou poměrně stabilní.”

autor: als
Spustit audio