Bonn je zkrátka lepší místo pro život, shrnuje novinářka Johana Holzhauerová, proč malé město neopustila

Centrem Bonnu dodnes projíždí staré krabicovité tramvaje, které kdysi svážely poslance Bundestagu i novináře předních médií. Mezi nimi byla taky Johanna Holzhauerová – do dřívějšího hlavního města se nastěhovala coby reportérka stanice ARD.

Kouzlo blízkosti

„V Paříži nebo Římě sídlí ministerstva v obrovských budovách, zatímco tady bylo všechno malé. Když jsem sem v roce 1983 přišla, tak třeba Bundestag zasedal v sále bývalé pedagogické školy,“ vzpomíná novinářka.

„A ono to mělo své kouzlo. Všichni se museli uskromňovat a vládla tu přátelská atmosféra. Žádné opulentní restaurace, jako v Berlíně. Scházet jsme se mohli leda po hospodách, a tak se člověk i s politiky mnohem lépe znal. I když ano, novináři někdy čelili kritice, že k nim mají až příliš blízko,“ usmívá se.

Nečekané sjednocení

Bonn měl od začátku sloužit jen jako dočasné hlavní město. Už od konce války totiž západ země věřil, že se jednou zase spojí s východem. V roce 1990 se tenhle sen splnil.

„Sjednocení Německa přišlo trochu nečekaně, protože v Bonnu se zrovna stavěla nová budova parlamentu a několik muzeí. Na radnici si mysleli, že ono to spojování republik přece jen nějaký čas potrvá, a město by mělo být víc reprezentativní. Když došlo na sjednocování, tak samozřejmě bylo logické, aby se všechno vrátilo do Berlína, ale pro Bonn to byl velký šok,“ vypráví paní Holzhauerová.

Strategie přežití

Bonn má asi tři sta tisíc obyvatel, a státní úřady byly klíčovým zaměstnavatelem. Kvůli jejich stěhování se musel rychle najít způsob, jak vymírání města zabránit – a tak tu zůstalo třeba sídlo pošty nebo německého Telekomu.

„Rozhodlo se, že šest ministerstev si tu nechá své centrály a zbytek se přesune do Berlína. Jenže ono je to složitější. Sice tu mají svá oficiální sídla, jejich ministři a nejvyšší úředníci ale sedí v Berlíně, a přesouvá se tam i stále víc nižších pozic.“

Skvělé místo pro život

Hlavní studio televize ARD tenhle proces pochopitelně následovalo. Jeho reportérka Johana Holzhauerová se ale rozhodla jinak a v Bonnu už zůstala.

„Celé studium a taky novinářské začátky jsem si paradoxně odbyla v západním Berlíně, ale Bonn je zkrátka lepší místo pro život. Je tu pohoří Siebengebirge, pak samozřejmě Rýn, ve městě je navíc bohaté kulturní vyžití,“ vyjmenovává městské kvality.

„Do toho jsme tu měli přátele, a pak přišla rodina. Mám tři děti, jedna z mých dcer je tu dokonce učitelkou na základní škole. Postupně jsem se vlastně zařadila mezi starousedlíky. I když já k tomu vždycky dodávám, že pocházím ze Švábska,“ směje se.

Paní Holzhauerová se angažuje v místním občanském spolku, který chce Bonn ještě zkrášlit - s radnicí spolupracuje třeba na digitalizaci a na způsobech, jak ulevit přetížené dopravě. Včetně těch stařičkých tramvají.