Boj proti korupci

Asi nejkontroverznějším návrhem Grossova resortu, jak bojovat s bující korupcí, byla snaha uzákonit možnost provokace. Laicky řečeno, policejní agenti by nabízeli státním úředníkům úplatek a kdo se chytí, má smůlu. Vnitro ale tvrdí: Návrh byl špatně interpretován. Grossovi úředníci proto chystají jeho obměnu. Provokatéři v obměněném návrhu zůstali. Byli by nasazováni pouze v případech reálného podezření z korupce. Úplatní úředníci by nebyli souzeni pouze podle trestního zákona, nově by na ně dopadly i důsledky pracovního práva. Vnitro však jde ještě dál. Nově otevírá otázku možné kontroly majetkových poměrů. Šéf oddělení bezpečnostně správních agend ministerstva Karel Bačkovský k tomu uvádí.

Karel Bačkovský: Zamýšlíme zavést pro osoby, které jsou na určitých exponovaných místech ve státní správě, povinnost podávat pravidelně vysvětlení jejich vlastních majetkových poměrů. Je nutné podotknout, že v tuto chvíli je to ve sféře přípravy.

Ministerstvo spravedlnosti se k návrhu nevyjádřilo. Náměstek ministra Vladimír Král a soudce Nejvyššího soudu Pavel Šámal, kteří mají tuto problematiku na starosti, nebyli k zastižení. Podle návrhu vnitra by se úředníci na exponovaných místech podrobovali majetkové kontrole jednou za tři roky. Jejich přiznání by mohl zkontrolovat finanční úřad. Na rozdíl od nich by však stát paušálně kontroloval majetek soudců a státních zástupců. Karel Bačkovský to vysvětluje tím, že je možné vytipovat státní úředníky, kteří jsou k úplatkářství náchylní, což však u představitelů justice možné není. Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa nad tím kroutí hlavou.

Jaromír Jirsa: Policie má dostatek nástrojů pro to, aby korupci odhalila podle současného trestního řádu a trestního zákona. Nerad bych, abychom se ocitli v policejním státu. Je mi známo z mnoha zahraničních studií, že justiční prostředí není hodnoceno jako rizikové z hlediska korupce.

Zastavme se ale u nejkontroverznější části návrhu, vyprovokovaného převzetí úplatku. Náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk říká, že stát, potažmo policejní agent, nemůže člověka provokovat k tomu, aby vzal úplatek.

Jaroslav Fenyk: V rámci kontinentální trestní spravedlnosti je poměrně obtížné zajistit, aby existovala nějaká řízená provokace. Jsou zde dány pevné základy trestní odpovědnosti, které vylučují, aby státní orgán vstupoval do rozhodovací činnosti pachatele a snažil se mu nabídnout možnost spáchat trestní čin.

Bývalý tajný policejní agent Ondřej Hoch podotýká, že provokací by bylo možné snadno zneužít.

Ondřej Hoch: To určitě je nevhodný. Mně to připomíná praktiky STB. Může se to zneužít proti komukoliv a ten občan potom nemá žádnou obranu.

S jeho názorem ovšem nesouhlasí bývalý šéf armádní tajné služby Andor Šándor.

Andor Šándor: Chtějí-li polici bojovat s korupcí, musí k tomu připravit odpovídající legislativní opatření včetně posílení postavení policie a její ochrany. Je třeba, aby boj s korupcí měl jasně stanovená pravidla a ta policie musí ovšem zase striktně dodržovat a všechna ta opatření, která ta policie bude aplikovat, musí být autorizována příslušnými státními zástupci či soudci.

Podobně argumentuje i vnitro. Někdejší agent Hoch ale varuje i před selháním lidského faktoru, především samotného provokatéra.

Ondřej Hoch: Může dojít také k tomu, že on za určitý úplatek toho dotyčného může varovat, aby na tu provokaci neskočil.

Exředitel vojenské rozvědky Šándor proto míní, že by policejní agent do korupčního jednání mohl vstoupit až po vyčerpání všech standardních policejních mechanismů.

Ondřej Hoch: V žádném případě nelze, aby provokatér byl nasazen jako první instance. Já si myslím, že ten člověk by měl být nasazen až po určitých vyčerpaných některých opatřeních, třeba po oznámení o korupci se zavede schválený odposlech.

Podobnou optikou to vidí i žalobce Fenyk. Takovouto variantu považuje za jedinou schůdnou.

Jaroslav Fenyk: Policie nevyvolá tu trestnou činnost, ale pouze ji tímto směrem monitoruje. To je přípustné a podle mého názoru takovéto metody jsou naprosto běžně používány i v jiných zemích.

Návrh Ministerstva vnitra by měl do vlády přijít v červnu. Je téměř jisté, že se nad představami Grossových úředníků strhne tvrdá diskuse. Předznamenává ji výrok prezidenta Soudcovské unie Jirsy. Svou kritiku namířil přímo proti předkladatelům, Ministerstvu vnitra.

Jaromír Jirsa: Možná by nebylo od věci zaměřit se do prostředí, které je ke korupci daleko více náchylnější. To znamená například do řad policejního sboru.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.