Bez maďarštiny prý nemají šanci

Národnostní rozmíšky na Slovensku patří v poslední době k hodně ožehavým tématům. Politika se plete lidem do života a Maďaři se zkrátka cítí ohroženi na svých právech. Je tady ale i druhá strana mince, o které by zase mohli vyprávět Slováci. Zvlášť když se přistěhují na maďarskou vesnici rovnou z Bratislavy.

Hlášení obecního rozhlasu ve vesnici Trhová Hradská nepatří mezi oblíbené pořady Alice Feketové. Zdědila sice maďarské jméno, ale maďarsky umí jen pozdravit a poděkovat, dokonce ani neví, jak se vesnice jmenuje maďarsky.

"Tak to nevím. Maďarština, to je síla. Věděla jsem, že je to maďarská vesnice, ale myslela jsem si, že všichni budou mluvit slovensky a umí maďarsky. Ale tady je to opačně. Všichni mluví maďarsky a slovensky umí. Když jsme sem přišli, byl to šok. Bála jsem se vyjít na ulici," uvedla Alice Feketová.

Alice se přistěhovala do obce Vásárút teprve před třemi měsíci z bratislavského sídliště Petržalka. Dobře prodala byt a za necelé dva milióny korun si pořídila velký dům se zahradou. Další milión vrazila do oprav, které prý ale prodražuje její slovenský původ.

"Snažila jsem se opravit střechu, každý mi povídal, že u Maďarů to je levnější. Ale jakmile slyší slovenštinu, jsou slušní, ale dodnes se neozvali. Takže střechu, okna a na to nejhorší jsem si musela tahat z Bratislavy lidi, které známe. A to stojí mnohem více. Nevím, jestli je to tím, že na ně mluvím slovensky, ale co jiného si mám myslet?" doplnila.

Trhová Hradská je konzervativní víska pár kilometrů za Dunajskou Stredou a místní samozřejmě považují Alici za vetřelce. Je těžké rozhodnout, zda-li za nepříjemné zkušenosti vděčí tomu, že je z města, nebo že mluví pouze slovensky.

"Nevím. Teď jsem měla strach, co se stalo v Dunajské Stredě, že tady na nás budou lidé zlí. Ze začátku nám tu i rozbili okno kamenem, když jsme tu byli první tři dny. Házeli nám i na střechu a do oken věci. Už se ale na nás i usmívají, už zdraví i oni nás," přiblížila soužití na jihu Slovenska Alice.

S Alicí se přestěhovala na venkov i dcera Andrea s dvěma malými dětmi. Zatím je na mateřské, ale už zkoušela hledat práci. Bez maďarštiny prý ale nemá šanci. "Chtěla jsem si tu zařídit v nedalekém obchodě s potravinami práci, ale požadovali po mně naučit se maďarštinu, protože tam chodí většinou starší lidé. Pokud by se mě zeptali, sice je tam dalších sedm žen, možná by pomohly, ale pak to padlo," vysvětlila Andrea.

Naštěstí Andrea mluví i německy, proto se může domluvit se sousedem. Ten se sice také přistěhoval, ale z Maďarska, takže snadno zapadnul, říká hospodyně v holínkách.

Velkou hlavu si z toho ale obě ženy zatím nedělají. Seznámily se už s farářem, který jim posvětil dům. Pomalu oťukávají terén a rozhodly se, že nejmladšího dají z praktických důvodů do maďarské školky. "Když už se učí, tak ať už se maďarsky naučí. Doma si samozřejmě budeme povídat slovensky. A odtud se už zpátky stěhovat nebudu, ani za nic," dodala Alice.

Do maďarských vesnic za Bratislavou proniká čím dál víc Slováků především za levným bydlením. A toto stěhování národů vzbuzuje v usedlých Maďarech pocit ohrožení. I oni se bojí, že se stanou ve svých původních vesnicích menšinou.

autor: ľsm
Spustit audio