Básník Ivan Blatný má v Británii svou ulici. Jeho příběh zaujal radního města Ipswich

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Staré borovice Ivana Blatného jistě pamatují. Park se ale proměnil k nepoznání
0:00
/
0:00

Co spojuje Václava Hollara, Bedřicha Smetanu, Jana Palacha a Jana Husa? Třeba to, že po těchto čtyřech Češích pojmenovali v Británii ulice. Tento týden k nim přibyl pátý. V anglickém městě Ipswich pojmenovali ulici po českém básníkovi Ivanu Blatném. Proč právě po něm a proč právě tam?

Jsem na předměstí Ispwiche ve čtvrti Bixley. Pokud vám toto tento název připadá povědomý, tak se nemýlíte. Ve zdejší psychiatrické léčebně sv. Klimenta Ivan Blatný žil a tvořil.

Z nemocnice jsou teď byty a právě jedna z uliček, které vyrostly v někdejším parku, nese Blatného jméno.

Nemocný básník

Chtěli jsme připomenout člověka, básníka, který žil nelehký život v exilu a potýkal se s duševní chorobou,“ vysvětluje místostarostka města Jane Rileyová.

Narodila jsem se v Ipswichi, ale musím říct, že jsem jméno Ivan Blatný donedávna neznala. Ale jeho příběh mě velmi oslovil,“ říká.

Dobrý nápad

O to, že ulička tvořená zbrusu novými domy nese Blatného jméno, se zasloužil radní Martin Cook.

Příběh Ivana Blatného jsem znal od roku 2015, kdy mě tady o něm vyprávěl jeden mladý Čech, který byl v Ipswichi na návštěvě,“ vzpomíná český velvyslanec v Británii Libor Sečka.

A když se o pár let později rozhodovalo o názvech nových ulic, řekl jsem si, že by bylo dobré ho zde připomenout,“ dodává.

To, že ulice nese jméno po českém autorovi, není ani samozřejmé, ani běžné.

Zanikající inspirace

Dnes zde stojí a dál vyrůstají nové rodinné domky, před čtyřiceti lety zde byla nemocniční zahrada a tou se zcela jistě Blatný procházel. Obří borovice si na to jistě pamatují.

Bývalá Nemocnice sv. Klimenta alias Pomocná škola v Bixley

Blatný sem přišel v roce 1977 a žil zde řadu roků, napsal tady básně, které pak vyšly ve sbírkách Stará bydliště a Pomocná škola Bixley. V poezii se odrážejí jeho zážitky z města Ipswich, z nemocnice i její zahrady. Takže je to svým způsobem historické místo,“ říká Martin Cook.

Víra zdravotní sestry

Nemocnice sv. Klimenta hrála v osudech Ivana Blatného klíčovou roli. Právě zde se seznámil se zdravotní sestrou Frances Meachamovou, která jeho básně doslova zachránila.

Kdyby nezačala schraňovat papíry s texty a kdyby je neposlala do Kanady do nakladatelství Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové, nejspíš by navždy zmizely.

Byť Blatný prožil větší část svého života v Británii, jeho jméno ani dílo prakticky nikdo nezná.

Potvrzuje to i radní Martin Cook: „V Británii není jeho jméno známé. Díky našemu kroku by se to mohlo změnit. Bylo to právě zde, kde po mnoha letech přestávky začal znovu psát. Některé básně jsou rovnou v angličtině, pár jich vyšlo v překladu v antologii.“

Stále neznámý

Stejně tak Viki, která na ulici Ivana Blatného bydlí, nemá ani ponětí, kdo to byl: „Upřímně, nikdy jsem to jméno neslyšela,“ svěřuje se mladá žena.

Ptám se, jestli to není to trochu na obtíž, bydlet v ulici, jejíž název není lehké vyslovit? „Ne, výslovnost je snadná, Ajvn Blatny, to není těžké,“ říká rezidentka Blatného ulice.

autoři: Jaromír Marek , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související