Ani se sportem se to nemá přehánět, tvrdí 105letý Francouz, který na kole překonal světový rekord

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Průměrná rychlost 105letého rekordmana byla úctyhodných 22 kilometrů za hodinu

Jaký je recept na dlouhověkost? Zásadně nic neslavit. To tvrdí Robert Manchard a jemu asi můžeme věřit. Na velodromu několik desítek kilometrů od Paříže zajel světový rekord v hodinovce – ve své kategorii. Za hodinu ujel 22 a půl kilometru. Je mu neuvěřitelných 105 let!

Do konce hodiny chybí už jen několik málo minut a Michel, osobní trenér Roberta Marchanda, září spokojeností. „Tempo má výborné, musel jsem ho dokonce brzdit, aby trochu šetřil silami, a vypadá to, že všechno zvládne,“ říká a odhaduje, že rekordman nakonec ujede kolem dvaadvaceti kilometrů. A to se nakonec potvrdilo.

Trénovat začal v sedmdesáti

Více jak tisícovka lidí a desítky televizních štábů sledují na okruhu v Saint Quinten en Yvelines boj proti přírodním zákonům, jinak se totiž počínání Roberta Marchanda snad ani nazvat nedá. Ani pro osmdesátileté veterány není jednoduché ujet na kolem dvacet kilometrů, ale co když je vám ještě o čtvrt století více?

Čtěte také

O atmosféru se stará Daniel Mangeas, který byl třicet let hlasem Tour de France a komentoval dojezd každé etapy tohoto slavného závodu.

Na cyklistickém oválu v vydržel Robert Manchard kroužit celou hodinu

Teď sleduje Roberta Marchanda, který krouží po oválu, a připomíná, že jeho život byl vždy spojen se sportem. V mládí boxoval, dělal gymnastiku a pak se dal na cyklistiku.

Pracoval také jako hasič a ve Venezuele, kde vozil zboží, byl zadržen pro pašování zbraní. V sedmdesáti letech začal intenzivně trénovat a několikrát jel i slavné závody Bordeaux-Paříž či Paříž Roubaix.

Čtěte také

Optimismus především

Constance Tourneová, která se stará o jeho zdravotní stav, říká, že Robert nikdy nekouřil. „Občas si vypije sklenku vína a hlavně je pořád optimisticky naladěný,“ tvrdí. „Jeden z důvodů, proč je v tak skvělé formě, je v jeho věčně pozitivním přístupu. Stále se dívá dopředu.“

Můžete všechno, ale s mírou. Ani se sportem se to prý nemá přehánět.

Svou roli ale nejspíš hraje i genetika. Jeho otec sice zemřel na následky zranění krátce po první světové válce, ale matka se dožila dvaadevadesáti let.

Robert Marchand po hodině kroužení na oválu slezl klidně z kola, zamával divákům a šel si sednout do připraveného pohodlného křesla. Ani se prý necítí moc unaven, klidně by pokračoval a určitě by ještě několik kilometrů ujel.

Tajemství dlouhověkosti

V posledních dvaceti letech prý nejčastěji odpovídá na otázku, jaký má recept na dlouhověkost. Podle něj je všechno v jakési kultuře těla, střídmosti. Můžete všechno, ale s mírou. Ani se sportem se to prý nemá přehánět.

Po hodině na kole odpovídal 105letý stařík na otázky novinářů

„Základem je pravidelnost, nemusíte jezdit hodiny a hodiny, stačí třeba půlhodinka, ale každý den,“ zdůrazňuje Robert a vypráví o tom, jak žije ve své komůrce v městečku Mitry Mory v blízkosti letiště Charlese de Gaulla. Nikoho nepotřebuje, sám se o sebe postará.

Jeho odpovědi mi nestačí, někde přece musí být to tajemství, jak je možné, že ve sto pěti letech ujede hodinu na kole a další půlhodinu bez zjevné námahy odpovídá na otázky novinářů.

Čtěte také

Ptám se tedy znovu a nakonec z Roberta Marchanda konečně dostanu kýžený recept na dlouhověkost: Nic neslavit. Robert říká, že je pokorný a šetří síly, zásadně neoslavuje žádné důležité události, konec roku ani narozeniny. To je jeho tajemství.

autor: jšm
Spustit audio