Předvolební kampaň amerických voleb do Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu vrcholí. Hlasovat se bude už v úterý 6. listopadu, a to od 12 hodin (našeho času). Ochrana před kybernetickými útoky ze zahraničí už daňové poplatníky stála v přepočtu přes 8 miliard korun, ale už teď je jasné, že to stačit nebude.
Tento hon na čarodějnice musí skončit, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Twitter ve zprávě, v níž vyzval ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse, aby okamžitě zastavil vyšetřování ruského vměšování do amerických prezidentských voleb. Zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller je podle Trumpa v „totálním střetu zájmů“.
Zkušenost z roku 2016 je varovná, hodně čerstvá a je stále předmětem vyšetřování, mimo jiné i tehdejšího volebního štábu současného prezidenta Donalda Trumpa. Přestože téma zahraničního ovlivňování voleb Trumpa vždy rozpálí, na konci září ho sám vytáhl. Bez jakýchkoli dalších podrobností oznámil, že do aktuálních kongresových voleb se snaží zasahovat Čína. Prý chce poškodit republikány, a tak i jeho osobně.
Podobnou teorii rozvinul pro server Politico i Garrett Graff, ředitel programu kybernetické bezpečnosti Aspen Institutu. Čína nebo Rusko prý tentokrát preferují úspěch demokratů, který by vytvořil prezidentu Trumpovi silnější opozici a na další dva roky by tím Ameriku paralyzoval vnitropolitickými zápasy.
Odpovídá to předpokladu, že za útoky z Ruska, Číny, Íránu či Severní Koreje stojí snaha vyvolat chaos, ze kterého by mohly vyrůst oslabené a rozdělené celé Spojené státy. Přední americký expert na zabezpečení voleb Christopher Deluzio z Brennanova centra při Newyorské univerzitě to potvrdil. „Tato hrozba je velmi reálná a velice významná. A v pozoruhodné shodě to připouštějí obě hlavní politické strany,“ tvrdí Deluzio. A varianty, jak volby ovlivnit, má dokonce tři.
Málokdy se stane, že by se Američan přestěhoval do Česka. Navíc natrvalo a ještě s celou rodinou. Mark Slouka tvrdí, že „po 60 letech v Americe bych tady teď chtěl žít alespoň dalších 60 let.“ Rok už má splněný, a tak se rozpovídal i o Americe, Donaldu Trumpovi, o Česku a své rodině nebo o knize, kterou psal jako autoterapii.
Dezinformace, hackerské nabourávání do počítačů nebo e-mailů kandidátů a jejich kampaňových center. A ta třetí? To je útok na volební infrastruktury. Se všemi typy útoků už mají své zkušenosti z prezidentských voleb 2016. Vyšetřování americké vlády, FBI i zpravodajských služeb už dokázalo cílené šíření dezinformací v novinách a na sociálních sítích nebo hackerské útoky na kampaně.
Na nátlak Kongresu už taky společnosti Facebook či Twitter docela nedávno odhalily a zablokovaly tisíce falešných profilů, které šířily miliony účelových zpráv či vyhrocovaly internetové diskuse. To ale není vše, protože ochránit se musí i samotný systém registrace a hlasovací stroje.
Po éře mohutné elektronizace „všeho a všech“ se teď v USA dostává ke slovu opět starý dobrý papír. Expert Christopher Deluzio doufá, že „to tak bude už napořád. Naše Brennanovo centrum bilo na poplach a upozorňovalo na rizika elektronického hlasování bez papírového záznamu. I mezi dalšími experty panuje shoda, že tyto stroje jsou nejbezpečnější. Když vám po hlasování zůstane papírový záznam, můžete si zpětně ověřit, jestli nedošlo k chybě nebo manipulaci. Jen tak získáme zpět i důvěru lidí v konečné volební výsledky,“ dodává.
Pokud sledujete poslední dva měsíce zprávy proudící přes Atlantik, mohli byste si myslet, že v amerických prezidentských volbách hlasovalo více Rusů než Američanů. Tváří se tak celá řada politiků (především ale nejen demokratů), kteří mluví o tom, že Rusko „hacklo“ americké volby. Toto opakuje i velká část amerických médií. Svá tvrzení opírají o vyjádření několika zpravodajských agentur v čele se CIA, které však nepředložily takřka žádné přesvědčivé důkazy. Celý příběh je daleko složitější. Mimo jiné i proto, že žádného ze zapojených hráčů nemůžeme pokládat za nestranný zdroj informací.
Přesto je už dnes ale taky jasné, že asi 20 % Američanů bude přes reálnou kybernetickou hrozbu i teď hlasovat pouze elektronicky.
Poslechněte si i další díl seriálu, ve kterém zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha rozkryje zákulisí volebních taktik. Prezident Trump totiž ještě před dvěma lety několikrát označil Teda Cruze (který znovu usiluje o křeslo senátora Texasu) za lháře, pomlouval jeho manželku a urážel ho. A dnes? Prý je to Trumpův nejlepší přítel…
Mentální schopnosti nejmocnějšího světového politika prý odpovídají úrovni žáka základní školy. Urážkami nejtěžšího kalibru častuje své nejbližší spolupracovníky.
Voliči amerického prezidenta Trumpa, před dvěma lety převážili nad skupinou voličů jeho protikandidátky Clintonové, přijímali nadšeně jeho rétoriku, kterou se odlišoval.
Donald Trump není první americký prezident, který zkusil uvalit cílené tarifní přirážky na zahraniční výrobky. V 80. letech to zkusil Ronald Reagan. Žalostně prohrál.
Václav Žmolík, moderátor
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
