Voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří před necelými dvěma lety těsně početně převážili nad skupinou voličů jeho protikandidátky, Hillary Clintonové, přijímali nadšeně jeho rétoriku, kterou se od ní odlišoval.
Mluvil o tom, že Amerika se „znovu musí stát velikou“ a nejlepší zemí na světě a že vždy musí být „Amerika na prvním místě“. Takto doslova to myslel a tak to také vnímali jeho voliči, kteří nakonec skutečně poslali Donalda Trumpa na čtyři roky do Bílého domu.
S Donaldem Trumpem vstoupila do Bílého domu poměrně excentrická skupina lidí. I v té ale vždy dokázala vyčnívat Omarosa Manigaultová-Newmanová, píše britský deník The Times.
A není divu, že této své voličské základně se současný americký prezident snaží i nadále vyhovět a pokračuje tak, v souladu se svým přesvědčením, v podstatě ve stejné orientaci. Patří k ní velké plány a sliby, stejně jako rekordní výdaje na zbrojení.
Na vojenské základně Fort Drum ve státě New York podepsal v pondělí Donald Trump demonstrativně návrh zákona, který je podle jeho slov „nejvýznamnější investicí do armády v moderní historii“, kterou „posílíme armádu jako nikdy předtím,“ jak řekl.
Vojenský rozpočet Spojených států se tak v příštím finančním roce vyšplhá na rekordních 717 miliard dolarů. Umožní zvýšení platů amerických vojáků v průměru o 2,6 procenta, což je nejvíce za posledních devět let a očekávají se rozsáhlé investice do modernizace námořních, pozemních a leteckých sil. A předpokládá se pokračování probíhajících vojenských operací v zámoří, zvláště v Afghánistánu, Sýrii, Iráku a Somálsku.
Návrh zákona připravil a schválil už v létě americký Kongres a je ironií osudu, že dostal název po jednom z hlavních Trumpových kritiků z řad republikánů, senátorovi Johnu McCainovi, který je v poslední době nemocen a podle něhož ustanovení zákona skutečně odpoví na stále rostoucí vojenské hrozby.
Spojené státy americké během telefonického briefingu pro novináře sdělily, že patrně od 22. srpna zavedou další dvojí vlnu zatím hlavně ekonomických sankcí proti Ruské federaci. Za dva týdny by měla být zavedena omezení, vyplývající z amerického zákona z roku 1991 o zákazu chemických a biologických zbraní, který Rusko v kauze Skripal ze 4. března letošního roku na britském území podle amerického názoru jednoznačně porušilo.
Je ale asi také charakteristické, že při podpisu zákona na vojenské základně prezident Trump senátorovi McCainovi nepoděkoval, ačkoliv obsáhle děkoval členům Kongresu, kteří se na vypracování zákona podíleli.
Kromě pozemních vojsk, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní hlídky má nově v budoucnu vzniknout nezávislá sekce vesmírných sil. Donald Trump tvrdí, že Spojené státy musí dohnat své protivníky, kteří už začali zbrojit ve vesmírném prostoru.
To ostatně není nová myšlenka. Připomeňme, že tzv. hvězdné války plánoval svého času už americký prezident Ronald Reagan. Tehdy ovšem, za studené války, bylo hlavním soupeřem Ameriky Rusko, které finanční náklady na takový projekt v soutěži s USA neuneslo.
Dnes Donald Trump v té věci poukazuje hlavně na Čínu, která podle něj již buduje vlastní kosmické vojenské síly. Finanční možnosti Číny jsou ale v současném světě mimořádné, takže je otázka, kdo by v mocenském soupeření zvítězil.
Václav Žmolík, moderátor
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
