Donald Trump byl vždy jen malý podvodníček a lhář. Co ale umí, je rozeštvávat lidi, říká americký spisovatel Mark Slouka

5. říjen 2018

Málokdy se stane, že by se Američan přestěhoval do Česka. Navíc natrvalo a ještě s celou rodinou. Mark Slouka tvrdí, že „po 60 letech v Americe bych tady teď chtěl žít alespoň dalších 60 let.“ Rok už má splněný, a tak se rozpovídal i o Americe, Donaldu Trumpovi, o Česku a své rodině nebo o knize, kterou psal jako autoterapii.

Do exilového tunelu

Zdenek Slouka

Exulant nebo emigrant? Čím jsem se stal poté, co jsem musel opustit vlast? A jak to rozlišit? Mnozí z těch, kteří v různých vlnách opouštěli ve 20. století Československo, si tuto otázku nekladli. Novinář, sociolog a později profesor politických věd na Kolumbijské univerzitě Zdenek Slouka se k ní naopak stále vracel.

„Lidé se obvykle momentu vyrovnání se svou minulostí vyhýbají. Já taky, proto jsem to taky odkládal 57 let, ale nakonec mne to dohnalo,“ říká Američan, spisovatel, vysokoškolský pedagog a syn českých poúnorových exulantů Mark Slouka.

Minulosti své, ale i celé rodiny se nakonec postavil a napsal knihu Nobody´s Son. Teď mu vyšla v českém překladu pod názvem Daleko v srdci. Rozebírá šílenství, válku, perzekuce i maloměšťáctví, které zasáhlo Sloukovy rodiče. Po únoru 1948 museli doslova prchnout z Brna a po dalších peripetiích a životě v uprchlických lágrech Rakouska, Itálie, Austrálie nebo Německa nakonec zakotvili ve Spojených státech.

Narodil se v Americe, duší je Čech

„Tatínek byl novinář a tehdy psal pro nezávislé Lidové noviny. Po roce 1948 se ale ocitl na špatné straně, protože se evidentně mylně domníval, že žurnalistika má co dělat s pravdou. Nakonec, a na dlouhých 40 let, zakotvili v Americe, kde jsem se jim narodil,“ popisuje život rodičů spisovatel. 

Doma mluvili česky, ale mezi dětmi se malý Mark naučil bravurně anglicky, takže nějaké problémy s řečí neměl. Sám se pak považuje „jednou částí Čechem a druhou Američanem. Narodil jsem se na hranici mezi minulostí a přítomností svých rodičů. Mezi dvěma jazyky i kulturami.“

V Americe je prý normální větší sebevědomí. „Lidé si toho sami o sobě myslí hodně, přestože často nemají důvod. Češi zas mají často nač být hrdí, ale nejsou. Co mu pak opravdu vadilo na životě v jeho rodné zemi, byla samota, o které se ale moc nemluví. „Jsem absolutní Američan, ale v srdci jsem spíš Čechem.“

Sloukovi bylo 60 let a teď i s celou rodinou zvolili pro svůj další život Česko. Praha jim všem prý opravdu „sedla“. „60 let jsem žil v USA, příštích 60 budu žít tady,“ usmívá se svému nápadu spisovatel. Nestěhovali se prý kvůli aktuální politické situaci v USA, ale nový americký prezident Donald Trump prý Ameriku jen rozděluje.

Trump rozděluje Američany

Donald Trump? Chaos, narcismus a psychopatické sklony. Skandální kniha odhaluje zákulisí Bílého domu

Kryštof Kozák

V týmu amerického prezidenta panuje chaos, sám Donald Trump prý navíc není dostatečně zdráv na to, aby vedl zemi. Alespoň to tvrdí skandální kniha novináře Michaela Wolffa, která otřásla Spojenými státy. „I kdyby byla jen polovina pravda, šlo by o znepokojivý obraz toho, co se v Bílém domě děje,” soudí amerikanista Kryštof Kozák v rozhovoru s Lucií Výbornou.

„Víc než polovina Američanů je v posledních dvou letech v absolutním šoku… Kdokoli kdo vyrostl v New Yorku nebo Bostonu, dobře věděl, kdo ten člověk je. Vždy to byl jen takový malý podvodníček a lhář. Na tom se nic nezměnilo, jen si svou práci přesunul z New Yorku do Bílého domu a jede v tom ve velkém dál.“ Spisovatel si myslí, že jediné, v čem je Trump opravdu dobrý, je rozeštvávání lidí. Takže dnes jeden nenávidí druhého…

„Donald Trump dovede velmi schopně lhát, a tak mu i mnoho Američanů uvěřilo. Snad se teď pomalu probouzejí. Uvidíme, jestli včas,“ tvrdí Slouka, který se víc doma teď cítí tady. „Třeba proto, že všichni na ulici mluví stejnou řečí, jakou jsem já mluvil pouze s rodiči doma. Pro mne to byl najednou tak intimní zážitek…“

Sloukova matka...

Proč ale není hlavní postavou nejnovější knihy Daleko v srdci Sloukův otec? „S otcem jsme si víceméně rozuměli, s maminkou to bylo složitější. Přitom když jsem byl malý kluk, byli jsme až duševně propojeni. Pak se to změnilo… a měli jsme i nějakých 7−8 let, kdy jsme na sebe nepromluvili ani slovo,“ přiznává. Nejen že se prý matce nesmírně stýskalo, ale nesla si s sebou věci, se kterými se vlastně nikdy nevypořádala.

Nešťastné manželství vyústilo v drogovou závislost a bylo toho prý víc. Domů se mohla vrátit až na posledních necelých 20 let života, ale bylo už pozdě. „Nikdy se už nevrátila k tomu, co tady byla. Taky jsem se až po letech dozvěděl, že celý život milovala někoho jiného a můj otec to nebyl. Nakonec se ale asi stal zázrak a mohli být zas spolu. Bohužel, už jen na nějaké čtyři poslední roky života.“ To už byla rozvedená (po cca 46letém manželství).

autoři: Vladimír Kroc , lup
Spustit audio

Související