Americký plyn pro Evropu? Opět vítězí byznys, klima jde stranou, všímá si zpravodaj Jan Kaliba

Americký zkapalněný plyn pro Evropu není okamžité, ale střednědobé řešení, upozorňoval Američany při svém vystoupení Václav Bartuška. Český velvyslanec pro energetickou bezpečnost ale během své čtyřdenní cesty do Spojených států pozoroval, že i tady reaguje energetický sektor na současnou fázi ruské války na Ukrajině s urgencí a zvýšení exportu do Evropy chce urychlit.

Čtěte také

Zavře Rusko přívod plynu do Evropy? Možná nás čeká velká zkouška, vyloučit nelze nic, říká odborník

„Schvalování všech exportních terminálů na LNG nabralo obrovské obrátky za posledních pět týdnů. Od 24. února se tady zásadně změnila situace ve schvalování nových projektů, takže to, co předtím trvalo roky, teď trvá týdny,“ všímá si Bartuška a dodává, že to samé se děje v Evropě.

„Je vidět, že je mnohem větší zájem řešit situaci rychle. Ochota tu nepochybně je, jak na straně vlády, tak na straně firem, ale bavíme se stále o řešení v rámci čtyř pěti let,“ dodává.

Postavíme terminály pro americký plyn

Zástupci pobaltských zemí si na washingtonském fóru o energetické bezpečnosti pochvalovali zbudování plovoucího terminálu pro dodávky zkapalněného plynu a plánují další. Na podobné projekty v blízkém zahraničí bude podle Bartušky spoléhat i Česko při snaze odklonit se od ruského plynu a nahradit ho mimo jiné tím americkým.

„Pro nás je to otázka postavení nových terminálů u našich sousedů v Německu, v Polsku, dalších terminálů v Evropě a posílení propojení do České republiky,“ vysvětluje Václav Bartuška.

„Ekonomický smysl to rozhodně dává. I země jako Čína, Japonsko nebo Jižní Korea jsou primárně odběrateli zemního plynu v podobě LNG. Dokonce Čína má možnost brát plyn pomocí potrubí, ale bere většinu plynu stále v podobě LNG.“

Tanker pro převoz zkapalněného plynu|foto:Chris Ison, Reuters

Bude to stačit?

Stále ovšem platí, že v následujících letech podle současného příslibu přijde ze Spojených států asi třetina zkapalněného plynu ve srovnání s tím, co země Evropské unie odebraly loni z Ruska.

„Prezident Biden na summitu Evropy se Spojenými státy hovořil o patnácti miliardách kubíků plynu do Evropy v tomto roce, což bude primárně plyn z jiných částí světa. A o padesáti miliardách kubíků plynu v průběhu pěti let. To mi přijde naprosto realistické,“ říká Václav Bartuška.

Čtěte také

Energie nad zlato II

Klima jde stranou

Konference o energetické bezpečnosti se ve Washingtonu konala krátce poté, co Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu IPCC zveřejnil svou zatím poslední zprávu. V té vědci dokládají, že abychom měli naději na zachování planety, na které se dá žít, máme poslední šanci na rychlý odklon od fosilních paliv včetně plynu, a to nejen ruského.

„Teď je na prvním místě energetická bezpečnost dodávek, až na dalších místech jsou ostatní témata, včetně klimatu,“ myslí si Václav Bartuška.

Vědci ve zprávě IPCC mimo jiné uvádějí, že není možné zároveň dodržet cíle Pařížské dohody na udržení relativně stabilního klimatu a životního prostředí na Zemi, a přitom stavět novou infrastrukturu pro fosilní paliva.

Fosilní lobby

Jak ale zaznívalo na konferenci, americké plynařské společnosti plánují rozvoj svého byznysu na desítky let dopředu. Podporu jim coby klíčový řečník projevil Joe Manchin, demokratický senátor a specialista na energetiku, který od fosilního průmyslu přijímá největší peníze z celého Kongresu a od loňska blokuje přijetí návrhu klimatického zákona Bidenovy administrativy.