Americká rodina s československými kořeny vyměnila pohodlný život za dobrodružství na moři

Peter mě vzal nahoru na katamarán. Loď se s námi pořádně houpe, protože na Maltě právě hodně fouká.

„Tohle je nejkrásnější a nejpříjemnější místo, kde kotvíme. Když jsme byli v Tunisku, tak jsme na lodi udělali spoustu vylepšení. Máme tady třeba slunečník, který když se natáhne, tak vypadá jako stan. Na moři odtud krásně vidíte na vodu a můžete pozorovat třeba delfíny,“ popisuje, zatímco se přesouváme na záď, odkud sestupujeme do podpalubí.

Koupelna je malá, ale najdete v ní všechno, co potřebujete, včetně pračky|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

Peter s manželkou tady mají postel, je tu i malá pracovna, koupelna se sprchovým koutem, a dokonce pračka. „Během posledních pět let jsou na lodích stále běžnější,“ poznamenává.

V ohrožení života

Petr Šedivec neboli Peter Sedyvek, jak mu říkají v Americe, odjakživa snil o podobné plavbě. Manželce Elisabeth o tom řekl už při seznámení. Po letech rodinného, ustáleného života, našetřili dost peněz a sen se jim splnil.

Ve Francii si vyzvedli loď a odpluli s ní do Velké Británie, kde v té době žili. Tam se celá rodina – Peter, manželka Elizabeth a tři malé děti – nalodili a vydali na dobrodružnou plavbu Středozemní mořem. Za posledních 9 měsíců navštívili Španělsko, Portugalsko, Gibraltar, Maroko, Tunisko nebo třeba Baleáry. U italských břehů je zaskočily silné bouřky.

„Loni v listopadu jsme pluli kolem východních břehů Sardinie a tam bylo hodně bouřek a silný vítr. Manžel sice moc dobře víc, co dělá, ale pro někoho, kdo s tím nemá takřka žádné zkušenosti, to může být opravdu děsivé. Brečela jsem a říkali si, že zemřeme. Opravdu jsem se bála,“ přiznává Elizabeth.

Zatímco Peter má na starosti vše kolem lodi, její údržbu a ovládání, Elizabeth se věnuje výuce dětí: „Učením strávíme většinou tak tři hodiny dopoledne. Zaměřujeme se hlavně na angličtinu a matematiku. Učíme se taky o historii míst, kam doplujeme. Zrovna jsme oslovili řeckého profesora, který dává online hodiny dějepisu.“

Americký sen s vůní moře

Rodina Šedivcova má československé kořeny. Peterův otec Josef Šedivec závodil na divoké vodě. V roce 1965 vyhrál dvě stříbrné medaile na světovém šampionátu v Rakousku. O čtyři roky později na závodech v Polsku emigroval.

Otec Peter, maminka Elizabeth a jejich tři děti jsou na cestě za dobrodružstvím|foto:Martin Balucha, Český rozhlas

„Táta se narodil začátkem druhé světové války v roce 1939. Vyrůstal v Československu za komunismu. Utekl v roce 1969, když byl na závodech kajaku v Polsku. Potom žil několik let ve Velké Británii, kde studoval elektroinženýrství. Pak dostal pracovní nabídku od firmy v Los Angeles,“ vypráví Peter.

Vzpomíná, jak ho otec brával na vyjížďky na lodi třeba kolem San Diega. Ze sportovní vášně se pro jeho tátu postupně stala i obživa.

„Vybudoval firmu ze své garáže. Výrobu lodí potom přesunul do San Diega, aby to bylo levnější. Během 35 let vybudoval úspěšnou společnost, kterou, myslím, v roce 2005 prodal. I když je už v důchodu, tak stále hodně pracuje. Investoval do mě a do bratra opravdu hodně,“ říká Peter Šedivec.

Nový život, nové hodnoty

Kolem něj sedí dva malý kluci, starší dcera i manželka Elizabeth. Společná plavba na katamaránu Peterovi změnila pohled na svět a překopala životní priority, už by prý neměnil.

Čtěte také

„Otevřel jsem garáž a táta se rozbrečel.“ Muzeum veteránů na Maltě je rodinný podnik se silným příběhem

„Když jsem dřív chodil do práce, dělal jsem to hlavně kvůli stálému příjmu, abych se postaral o rodinu, a už méně kvůli vlastnímu zájmu nebo že by mě to nějak zvlášť bavilo. Kdybych se měl vrátit do práce, tak už bych se rozhodoval jinak a dělal něco, co mě baví,“ nepochybuje.

Pracovní starosti Peter může ještě odložit. Teď ho s rodinou čeká plavba k jižní Itálii, potom do Řecka a do Turecka.