Agroturistika se v Česku rychle rozvíjí. Když to farmáři umí, mají obsazeno i na půl roku dopředu

Ze stále otevřené brány vyjíždí traktor a kolem něj se na farmu prosmýkne skupina cyklistů. Ze dvora zavane směs hnoje, nafty a krmiva. Iva sesedne z bicyklu a spokojeně se nadechne.

Jiří, Iva a jejich děti přijeli od Kladna|foto:Ľubomír Smatana,Český rozhlas

„Zpočátku vás to praští do nosu, ale rychle si zvyknete,“ říká matka dvou dětí a manžel Jiří souhlasí. „Jezdíme na Třeboňsko často, ale na této farmě jsme poprvé. Hlavně kvůli mladší dceři, aby viděla, jak funguje život na statku.“

Synek v začínající pubertě se snaží souhlasit, ale je zřejmé, že si prázdniny představoval trochu jinak. „Není tu wifi,“ směje se s jistou dávkou zadostiučinění otec Jiří. „Mně se to moc líbí, pomazlit se s kravami, ale dojit to ne,“ vrtí hlavou Iva.

Chlévy a sýpka přestavěná na penzion

Farma Dvůr Hamr se nachází necelý kilometr pod hrází rybníka Rožmberk. Tvoří čtvercový dvůr, kolem kterého stojí dům manželů Kotrbových, sýpka přestavená na penzion, stodola s kombajnem a chlévy. Zkraje chrochtají prasata, vedle nich kdákají slepice a ve vedlejší stáji přežvykují krávy.

10 fotografií

Vousáč Jiří Kotrba už je nahnal z pastvy a chystá se na dojení. „Téhle říkám Pražanda, jediná kráva, která drží a můžou ji podojit i Pražáci,“ směje se na děvče, které si přineslo hrnek a zkouší dostat z vemene trochu mléka.

Agroturistika se v Česku stává hitem

„Já jsem vůbec nevěděl, co to agroturistika je,“ vzpomíná na začátky opálený čtyřicátník. „Čekal jsem, že lidi třeba budou chtít pomáhat na farmě, ale spíš se jen dívají, jak tady pracujeme.“

Čtěte také

iROZHLAS

Popularita agroturistiky v Česku roste, návštěvníky láká jízda na koni i výroba bioproduktů

Kotrbovi začali s agroturistikou před patnácti lety. „Přistavovali jsme postupně pokoje, a když to začalo jít, tak jsme otevřeli i restauraci, ale bylo to po pár letech neúnosné jak fyzicky tak psychicky. Takže zůstáváme jen u ubytování, pěstujeme a chováme dobytek.“

Přes dvůr přichází svižným krokem usměvavá Martina Kotrbová v modrých puntíkovaných šatech. Vlasy si svázala do copu a za chvíli si obleče i zástěru. „Někdy mám pocit, že se musím turistům omluvit. Bydlení je hned u chléva, občas projede traktor a je tu cítit hnůj. Ono to k nám ale patří a lidem to nakonec nevadí. Kdyby se jim to nelíbilo, tak sem nejezdí.“

Zájem o pobyt na farmě je obrovský

První objednávky na ubytování měli Kotrbovi už v lednu. Epidemie je zastavila, ale jakmile se pravidla uvolnila, lidé začali přijíždět. „Máme třicet míst a plno celou sezónu. Mohli bychom ji protáhnout do podzimu, ale potřebujeme klid i pro sebe,“ vysvětluje Martina, která s manželem vychovává čtyři děti.

„To je tak akorát. Tři už nám pomáhají, nejmenší František na to má ještě čas,“ ukazuje na bosého chlapce v trenýrkách, který si zalezl do papírové krabice následovaný dětmi z penzionu.

Kateřina se učí farmaření od svého otce|foto:Ľubomír Smatana,Český rozhlas

„Máme se dobře, jsme zdraví, práce dost a klidně bychom si vystačili jen s farmařením. Takhle je tu víc zábavy a máme podněty z města,“ rozesměje se Jiří Kotrba a odchází nakrmit býky.

Slunce se pomalu sklání k obzoru, na dvůr se postupně sjíždějí cyklisté a za chvíli se začnou trousit do jídelny na večeři. „My bydlíme v Háji ve Slezsku, v domku se zahradou, ale tady se nám líbí ta jednoduchost a klid,“ říká Martina s knihou v ruce a její partner Luboš přikyvuje. „Nic nás tu nehoní, pohoda. Jsme tu potřetí a zase někdy přijedeme.“