Adam Drda a Karel Strachota

Karel Strachota a Adam Drda

Znají děti jméno Milady Horákové? A vědí, co se dělo v roce 1968? I na tyto otázky odpovídali Karel Strachota, ředitel projektu Příběhy bezpráví, a novinář Adam Drda v den, kdy si připomínáme 21. výročí pádu komunistického režimu. Prvně zmiňovaný v této souvislosti upozorňuje: „Neměl bych dětem za zlé, kdyby si pletly jména jednotlivých prezidentů. Co však považuji za alarmující, je to, že 40 procent mladých lidí si myslí, že doba před rokem 1989 byla s tou dnešní srovnatelná, nebo dokonce lepší.“

A hodnotí-li dobu předcházející listopadu 1989 samotní ti, kteří ji zažili, tedy dospělí, nedopadá výsledek příliš odlišně. „Výzkumy v těchto případech vyznívají půl na půl,“ shrnuje Adam Drda. Současně však upozorňuje: „Obecná odpověď většinou zní, že se žilo lépe, zároveň však lidé očekávají, že k lepší budoucnosti je dovede režim současný. Nic tedy není tak jednoznačné.“

Ztráta národní paměti – tak Adam Drda a Karel Strachota označují to, čím český národ v porevoluční době prochází. „Filtrujeme vzpomínky,“ popisuje Karel Strachota. „To dobré z minulosti v nás zůstává a to špatné jsme z paměti vytěsnili.“

Skutečně však bylo v minulém režimu vše levnější, školství a zdravotnictví kvalitnější a společnost sociálně spravedlivější? Že je vše trochu jinak, se snaží dokázat i nová publikace z pera kolektivu autorů s názvem Mýty o socialistických časech.

„Podobné mýty najde člověk při běžných setkáních v hospodě i na internetu,“ upozorňuje Adam Drda, jeden z autorů, kteří se na knize o socialistických mýtech podíleli. „Je to kuriózní, protože podobné výroky o idylickém životě v socialismu postrádají jakékoliv srovnání, jde jen o idealizaci jakéhosi zlatého věku. Zároveň si však nemyslím, že jejich hlasatelé jsou nostalgičtí po komunismu, spíš mají vztek ze současnosti.“

Minulost podle názoru Karla Strachoty a Adama Drdy nezkresluje pouze naše selektivní paměť, ale například i televizní seriály – a to nejen ty předlistopadové, jak by se mohlo zdát na první pohled, ale například i ty současné, které se do minulosti obracejí. Jaký vidí hosté Hanky Shánělové rozdíl například mezi Vyprávěj a Zdivočelou zemí? Máme po 21 letech dostatečný odstup, abychom mohli naši historii objektivně zhodnotit? A jaký ohlas má projekt Příběhy bezpráví mezi českými středoškoláky? I to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Adamem Drdou a Karlem Strachotou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.