80 let, 80 předmětů s příběhem. Kulaté výročí Varšavského povstání připomíná neobvyklá výstava
Zdravotnici Kornelii „Luně“ Perzanowské bylo 23 let, když ji trefila kulka. Psal se rok 1944 a Varšavou zmítalo povstání. Ta kulka se zastavila o stříbrnou zdobnou pudřenku, kterou i při bojích a ošetřování raněných nosila v náprsní kapse. Zachránila jí život. Dnes je pudřenka k vidění v Muzeu Varšavského povstání, které u příležitosti 80. výročí vystavilo 80 předmětů s ním spojených.
„Naše výstava je rozdělená na třináct částí podle emocí. Začínáme důvěrou, následuje láska, strach, překvapení… shodně s kolem emocí amerického psychologa doktora Roberta Putchika,“ vysvětluje Adam Jeżewski, kurátor výstavy „80 skutečně výjimečných předmětů z Varšavského povstání“.
Za námi mezitím burácí zvuky druhé světové války, zvuková kulisa rozsáhlé stálé expozice Muzea Varšavského povstání.
Důvěra
Osmdesát let od začátku povstání a osmdesát předmětů. „Chtěli jsme je nějak seskupit, poskládat, aby vytvořily příběh. Když jsme to udělali, zjistili jsme, že ty emoce vlastně fungovaly stejně i při samotném povstání. Na samém počátku bojovníci i civilisté věřili v úspěch povstání. Pak nastal hněv, frustrace a na samém konci, kdy povstání končilo, byla pokora,“ vypráví kurátor.
„V první části máme předměty spojené s důvěrou – hlavně s důvěrou ve zdravotníky. Tady v tom bloku vidíme ve vitríně lékařský plášť. Na rukávu pláště je našitý červený kříž, který vyrobili ze spodního prádla jedné pacientky.“
Je tu ale taky kousek květovaného šátku. Možná to původně bývala sukně, každopádně její majitelka ji trhala na kusy a dávala ji povstalcům jdoucím do bojů místo květin. Ty už totiž v té době ve vážně poničeném městě nerostly.
Láska
„Další emoce, kterou se snažíme ukázat, je láska. Takže tady máme doklad o sňatku a snubní prstýnky, které vyrobili novomanželům z plášťů nábojnic,“ pokračuje Adam Jeżewski s tím, že prstýnky patřily podporučíkovi Stanisławowi Swinarskému a střelkyni Tomiře Pakowské. Vzali se až 3. října, tedy den po konci povstání.
Ale i v době povstání se pár svateb událo, odhadem asi tři stovky. Povstalci se brali v obsazených kostelech, ve sklepech domů i povstaleckých špitálech. Jako svatební dar dostávali třeba náboje, kousek mýdla nebo pitnou vodu.
V části expozice na chvíli zvuky výbuchů a náletů přebíjí klavírní symfonie. I to má svůj důvod. „Můžeme slyšet Chopina. V době německé okupace bylo v Polsku zakázané hrát jeho skladby,“ vysvětluje kurátor. Na zdi je kolorovaný snímek povstalce sedícího u piana nejspíš na terase vylidněné restaurace.
Očekávání
Zastavujeme se u bloku Očekávání, kde jsou dvě nasvícené vitríny – v jedné je fotoaparát Leica a v druhé kamera. Oba přístroje v povstání skutečně sloužily.
„Povstání dokumentovalo mnoho fotografů, ale kamera je vzácnost. Tehdy byla velmi drahá a tahle se dochovala prakticky v ideálním stavu. Díky kamerám se nám dochovaly ucelené záznamy událostí. A díky fotoaparátům na výstavě máme autentické snímky povstalců pořízené při povstání, jen jsme je kolorovali,“ doplňuje Adam Jeżewski.
Fotografie doprovází celou výstavu: povstalec držící kotě, ošetření povstalci na lůžkách v nemocnici, snímek polní kuchyně uprostřed ruin města, zbořeniště, kterým prochází průvod civilistů opouštějících Varšavu po konci povstání.
Hněv
Pokračujeme ke schodům a přecházíme k dalšímu oddílu výstavy, kterému dominují zbraně – samopaly, pušky, revolvery. K jednomu z nich se váže obzvlášť zajímavý příběh. Jeho majitel, povstalec, ho propašoval do zajateckého tábora v sádrovém korzetu, který musel nosit poté, co byl raněn do zad.
„Máme tu například fragment vlajky se svastikou, původně byla ohromná a visela na jednom z německých úřadů. Když povstalci dobývali taková místa, často vlajky strhávali, pohazovali na zem a pak po nich šlapali. Na velicích stanovištích pak bývaly celé podlahy pokryté říšskými vlajkami. To vyjadřovalo postoj k okupantům,“ popisuje průvodce.
Lítost
Pak míjíme obraz prošpikovaný kulkami, malý obrázek zjevení Panny Marie Lurdské.
Němci při bojích procházeli všechny znovu dobyté domy a hledali v nich ukryté povstalce. Jeden z nich – Josef Mack – našel ten obrázek na hedvábí v jedné ze spadlých knih. Po zbytek povstání ho nosil v uniformě a dalších šedesát let pak zdobil jeho obývací pokoj, než ho v roce 2010 odkázal muzeu.
Mack také napsal knihu o svém působení v armádě a účasti ve Varšavském povstání. Kniha je protiválečná a antifašistická a vykresluje povstalce jako hrdiny. Obrázek je na výstavě spojen s emocí lítosti.
63 dní vzdoru
Ke každému z 80 exponátů je zboku na vitrínách připojen text, který upřesňuje, kdo předmět daroval, komu patřil, jaký se k němu váže příběh a jakou úlohu případně sehrál v povstání. Mohl to být totiž i předmět sloužící k utajení.
„Tady je třeba dřevěná lokomotiva – vypadá jako běžná dětská hračka, ale sloužila trochu k něčemu jinému. Uvnitř je dutá, je v ní komora, ve které se přenášely rozkazy. Přesně v téhle lokomotivě přenášeli rozkaz o začátku Varšavského povstání,“ ukazuje Adam Jeżewski.
Varšavské povstání mělo trvat jen pár dní, na víc neměli povstalci munici. Nakonec boje trvaly 63 dní a skončily kapitulací povstalců, kteří potom společně s civilisty – tedy ti, kdo přežili – museli opustit Varšavu.
Polská metropole byla vylidněná a postupně zničená do základů. Při bojích zemřelo okolo 150 tisíc civilistů a 16 tisíc povstalců.
Související
-
Hel bránili Poláci před nacisty měsíc jen čtyřmi děly. Obranný výbuch udělal z poloostrova ostrov
Když nacistické Německo zaútočilo 1. září 1939 na Polsko, obránci Helu vzdorovali déle než měsíc. Za cenu obrovských ztrát. Obranu poloostrova ukončila až kapitulace.
-
Nejstarší torpédoborec na světě kotví v Gdyni. Pod polskou vlajkou plul už za druhé světové války
Polský torpédoborec ORP Błyskawica se zapojil do bitvy o norský přístav Narvik nebo evakuace vojáku z Dunkerku. Dodnes je považovaný za perlu polského námořnictva.
-
Chopinův život je do Varšavy a její historie pevně vepsaný. Jeho lavičky nabízejí odpočinek i hudbu
Varšavu můžete poznat i v doprovodu Fryderyka Chopina. Od roku 2019 jsou tam nainstalované lavičky, které odkazují na místa a hudbu spjatou se skladatelem.
