100 let od VŘSR: Jak šlechtic Lenin využil nabídky Německa

6. listopad 2017
Lenin po návratu z exilu na petrohradském nádraží v dubnu 1917

Století uběhlo od bolševického převratu v Rusku, který vešel do dějin jako Velká říjnová socialistická revoluce. Moci se 7. listopadu 1917 chopil Vladimír Iljič Lenin se svými stoupenci z bolševické frakce ruské sociální demokracie, která byla předchůdkyní komunistické strany. Na scénu vstoupil režim, kterému v následujících desetiletích padly za oběť miliony lidí, a to nejen v Rusku.

Brzké vítězství komunismu v celém světě předpovídal profesionální revolucionář Lenin. Díky svému otci měl šlechtický původ.

„Jeho otec to dotáhl na školního inspektora, což bylo povolání spojené s nejnižším šlechtickým titulem v Rusku. Takže se dá říci, že Lenin byl šlechtic, z toho hlediska měl statek, který ho finančně zajišťoval,“ vysvětluje historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Lenin vystudoval práva, už za studií ho velmi oslovila marxistická literatura a vstoupil do různých radikálních spolků. Tím, jak se radikalizoval, vytvářel kolem sebe vrstvu profesionálních revolucionářů, která měla být povolána uskutečnit revoluci.

Únorová revoluce v Rusku přiměla cara Mikuláše II. odstoupit. Lenin ji propásl, pobýval tehdy ve švýcarském exilu a cestovat do Ruska se neodvážil. Pomoc přišla ze země, se kterou bylo Rusko ve válce.

„Německá rozvědka nabídla, že ho odtud dostane, uzavřeli dohodu, podle níž Lenin se skupinou dalších ruských revolucionářů nasedl do vagonu, který byl zaplombován a přejel přes celé Německo až k Baltskému moři, potom přes Skandinávii se Lenin dostal v dubnu do Petrohradu,“ říká rusista a publicista Milan Dvořák.

Vladimír Iljič Lenin (1870–1924) při projevu na Řudém náměstí, 1. května 1919 (Foto G. P. Goldshtein)

Německo se tímto manévrem snažilo posílit svou pozici ve válce, s nadsázkou ale zaplatilo Leninovi revoluci.

„Cíl byl jasný, německá rozvědka se domnívala, že Lenin napomůže dalšímu rozvratu v Rusku a vyvede nakonec Rusko z války, protože to byl jeden ze slibů bolševiků, že nastolí mír,“ dodává.

Tím Trojspolku kynula možnost dostat se z klinče s ruskou armádou a vrhnout jednotky na Západ. To se Německu a Rakousku-Uhersku podařilo. Uspěl ale i Lenin.