Zvířata zapojená do bojů ve druhé světové válce mají v Británii vlastní medaili i hřbitov
Minulý týden jsme si připomněli výroční konce druhé světové války. V bojových jednotkách sloužili kromě lidí i zvířata: koně, psi, osli a poštovní holubi. Britové pro jejich ocenění zavedli v průběhu války speciální medaili. Ti nejzasloužilejší jsou pohřbeni na zvláštním hřbitově v Londýně. Do Ilfordu se vypravil Jaromír Marek.
Na první pohled je to hřbitov jako každý jiný. Z trávy se tyčí kamenné náhrobky: menší i větší, omšelé i nově zrekonstruované. Pod nimi odpočívají zvířecí hrdinové, včetně tuctu nositelů medaile Marie Dickinové. Tu zřídili v Británii už v roce 1942.
„Lidé dostávali vyznamenání a ocenění, ovšem zvířata ne. Přitom se bojových operací účastnila stejně jako lidí. Ať už jako maskoti a miláčci vojáků, nebo ve službě.“
„Proto se zrodila medaile Marie Dickinové, což je ekvivalent Viktoriina kříže. Nejvyššího vyznamenání, které lze za vojenské zásluhy získat“, vysvětluje Amy z charitativní organizace, která se o hřbitov zvířecích veteránů stará.
Holub informátor
V Ilfordu na východě Londýna jsou pohřbeni především psi, ale také jedna kočka a dva holubi. Jedním z nich je Mary, která byla vyznamenána, jak hlásá nápis na náhrobku, za skvělou službu ve válce.
„Úkolem Marry bylo zásobovat velitelství informacemi z předních frontových linií. Několikrát byla zraněna, Němci nasadili sokolníky s jestřáby, kteří se ji snažili zastavit, ale nepodařilo se,“ popisuje průvodce Steve.
Psí hrdinové
Pod náhrobkem s nápisem Spi sladce, maličká je pohřbna fenka křížence Tich, vojáky přezdívaná pouštní krysa. Její příběh by vydal na samostatný román. Spolu s prvním královským střeleckým praporem prošla ze Severní Afriky až do Británie, mnohokrát byla zraněna a díky svému instinktu zachránila mnoho životů. A vojáci ji milovali.
„Nepřátelé se psa snažili zasáhnout, dobře věděli, že pro vojáky by to byl větší otřes, než kdyby zahynul některý z nich. Byl to prostě maskot,“ vysvětluje Steve.
Na zvířecím hřbitově je pochován i německý ovčák Antis, který patřil českému letci Václavu Bozděchovi. Byl to jediný pes, který měl oficiálně povoleno létat v bombardéru RAF.
Drtivá většina zvířecích účastníků druhé světové války samozřejmě nemá ani hrob, ani medaili. Ti, co jsou pohřbeni tady Illfpodu, jsou jakousi připomínkou i všech ostatních němých pomocníků, kteří prošli spolu s lidmi válečným peklem.
„Chodí sem hodně návštěv. Nedávno tady byl muž z Holandska. Od dvanácti let, kdy poprvé četl jeho příběh, byl prý jeho sen vidět Antisův hrob. Když sem ten čtyřicátník přišel, rozplakal se“, uzavírá průvodce Steve Plaistow.
Související
-
Válkou trpí nejen lidé, ale i zvířata. Šelmy z Iráku a Sýrie našly azyl díky jordánské princezně
V srpnu se podařilo odvézt třináct velkých šelem ze zdevastované zoologické zahrady Aleppo do Jordánska. V rezervaci Ma'wá se zotavují zvířata zachráněná z Iráku či Gazy.
-
Jak se stal německý ovčák Antis z nalezence válečným hrdinou?
Příběh německého ovčáka Antise, který létal na palubě letounů 311. československé bombardovací perutě RAF, je tak mimořádný, že ani nevypadá jako skutečný.
-
František Šusta: Zvíře musíme brát jako partnera sobě rovného
Rozhovor se specialistou na trénink zvířat František Šustou o stresu u zvířat a u člověka a také o tom, co to znamená stereotypní zlozvyk ledního medvěda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
