Zvířata zapojená do bojů ve druhé světové válce mají v Británii vlastní medaili i hřbitov

Na první pohled je to hřbitov jako každý jiný. Z trávy se tyčí kamenné náhrobky: menší i větší, omšelé i nově zrekonstruované. Pod nimi odpočívají zvířecí hrdinové, včetně tuctu nositelů medaile Marie Dickinové. Tu zřídili v Británii už v roce 1942.

Magdalena a Nina, dcery Václava Bozděcha, u Antisova hrobu. |foto: Jaromír Marek,Český rozhlas

„Lidé dostávali vyznamenání a ocenění, ovšem zvířata ne. Přitom se bojových operací účastnila stejně jako lidí. Ať už jako maskoti a miláčci vojáků, nebo ve službě.“

„Proto se zrodila medaile Marie Dickinové, což je ekvivalent Viktoriina kříže. Nejvyššího vyznamenání, které lze za vojenské zásluhy získat“, vysvětluje Amy z charitativní organizace, která se o hřbitov zvířecích veteránů stará.

Holub informátor

V Ilfordu na východě Londýna jsou pohřbeni především psi, ale také jedna kočka a dva holubi. Jedním z nich je Mary, která byla vyznamenána, jak hlásá nápis na náhrobku, za skvělou službu ve válce.

Hrob holubice Mary, která se stala informátorkou z předních bojových linií|foto: Jaromír Marek,Český rozhlas

„Úkolem Marry bylo zásobovat velitelství informacemi z předních frontových linií. Několikrát byla zraněna, Němci nasadili sokolníky s jestřáby, kteří se ji snažili zastavit, ale nepodařilo se,“ popisuje průvodce Steve.

Psí hrdinové

Pod náhrobkem s nápisem Spi sladce, maličká je pohřbna fenka křížence Tich, vojáky přezdívaná pouštní krysa. Její příběh by vydal na samostatný román. Spolu s prvním královským střeleckým praporem prošla ze Severní Afriky až do Británie, mnohokrát byla zraněna a díky svému instinktu zachránila mnoho životů. A vojáci ji milovali.

„Nepřátelé se psa snažili zasáhnout, dobře věděli, že pro vojáky by to byl větší otřes, než kdyby zahynul některý z nich. Byl to prostě maskot,“ vysvětluje Steve.

Na zvířecím hřbitově je pochován i německý ovčák Antis, který patřil českému letci Václavu Bozděchovi. Byl to jediný pes, který měl oficiálně povoleno létat v bombardéru RAF.

Průvodce Steve Plaistow u hrobu vyznamenaného Punche|foto: Jaromír Marek,Český rozhlas

Drtivá většina zvířecích účastníků druhé světové války samozřejmě nemá ani hrob, ani medaili. Ti, co jsou pohřbeni tady Illfpodu, jsou jakousi připomínkou i všech ostatních němých pomocníků, kteří prošli spolu s lidmi válečným peklem.

„Chodí sem hodně návštěv. Nedávno tady byl muž z Holandska. Od dvanácti let, kdy poprvé četl jeho příběh, byl prý jeho sen vidět Antisův hrob. Když sem ten čtyřicátník přišel, rozplakal se“, uzavírá průvodce Steve Plaistow.