Zubní výplně, druhy

Jak nám vysvětlil doktor Zdeněk Broukal z Výzkumného ústavu stomatologického v Praze, existují v zásadě dva druhy zubních výplní, ale zároveň také technik, jak zub připravit k zaplombování.

Broukal: Jeden druh materiálů je takzvaně neadhezivní, nepřilepí se a pak je potřeba kavitu, tedy ošetřovanou dutinku vypreparovat tak, aby byla širší, než její vchod. Pro tento případ je typickým výplňovým materiálem stříbrný amalgám, dispersní slitina za studena rtuti s amalgámovým práškem.

Nověji se pak používají adhezivní materiály, tedy takové, které lze přilepit na stěnu dutiny zubu.

Broukal: Jedná se o důležitý pokrok, protože není potřeba tak razantně preparovat, vybírat tolik zdravé zubní tkáně, protože obvykle stačí odstranit pouze poškozenou část skloviny i dentinu a vlepit výplňový materiál. Jednu nesnáz ale adhezivní výplně představují. Tyto materiály v barvě zubu i široké barevné škále jsou přece jen měkčí a méně odolné než amalgám. Odolávají dobře v malých kazivých dutinách, ale ne na rozsáhlých defektech zubu.

Tyto moderní výplňové materiály jsou proto vhodné pro malé kazy a především pro pacienty, kteří chodí pravidelně na zubní prohlídky a je u nich možné zjistit kaz již v samém počátku.

Broukal: Jestliže je defekt příliš veliký, pak už světlé výplně jsou nevhodné, nedrží, část se může odlomit. Přistupuje se pak k ošetření amalgámem nebo formou inleyí. Jsou to v laboratoři zhotovené vložky, přesně vymodelované do tvaru defektu a ty se do zubu vlepí. Taková možnost je z keramiky, drahých kovů a podobně.

U pacientů, kteří mají více zaplombovaných zubů a na prohlídky nechodí pravidelně tak, jak by měli, je podle Zdeňka Broukala vhodnější amalgámový materiál. Bílé plomby jsou pak vhodné pro pacienty, kteří se o svůj chrup poctivě starají.