Zprávy o šesté 5. května 2011

Přehled zpráv

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
V Národním parku Šumava se objevily chemické lapáky na kůrovce. Vedení parku na ně ale nemá povolení.

osoba:
Jsem přesvědčen, že tato výjimka bude vydána během několika dní.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
20 milionů chtějí stavebníci po elitní pražské škole Dino, údajně jim nezaplatila za opravu.

osoba:
Dneska jsme se tady sešli kvůli tomu, že bychom chtěli konečně zahájit dialog o zaplacení rekonstrukce tady tý školy.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Mezinárodní společenství hledá peníze pro libyjské rebely, ti žádají až 3 miliardy.

redaktor:
Některé státy nechtějí financovat rebely z vlastní kapsy. Řada zemí ale hledá způsob, jak uvolnit pro povstalce zmražený majetek Muammara Kaddáfího. Peněz by pak bylo více než dost.

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
A počasí, zítra bude převážně slunečno, teploty vystoupí na 14 až 18 stupňů. U zpráv vás vítá Jana Uttendorfská.

V Národním parku Šumava se objevily chemické lapáky na kůrovce

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Chemické postřiky proti kůrovci v Národním parku Šumava používá jeho ředitel v rozporu se zákonem. Radiožurnálu to přiznal sám šéf parku Jan Stráský. Ten nechal po území parku rozmístit nejméně 4 tisíce otrávených lapáků, a to i na místech, kde to zakázal ministr životního prostředí. Podle Jana Stráského je důvodem obava z dramatického šíření kůrovce. Případ šetří Česká inspekce životního prostředí.

Lubomír SMATANA:
Otrávené lapáky na Modravské slati nesou cedulky s nápisem "Postřik 20. dubna". Výjimku na ně šéf parku Jan Stráský nezískal a ví to. Vážná situace ale pro něj vyžaduje rázné řešení.

Jan STRÁSKÝ, ředitel Národního parku Šumava:
Beru to jako prohřešek, který je způsobem byrokratickým postupem. Jsem přesvědčen, že tato výjimka bude vydána během několika dní.

Lubomír SMATANA:
O případu ví i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Radiožurnálu řekl, že má zatím málo informací nejasný úsudek.

Tomáš CHALUPA, ministr životního prostředí:
To řeší jako podnět Česká inspekce životního prostředí, já si počkám na ten výsledek, to je jediné, co já v tuhle chvíli mohu dělat.

Lubomír SMATANA:
Inspekce životního prostředí zatím zjišťuje aktuální stav. Rozhodne do konce měsíce. Lubomír Smatana, Radiožurnál.

Stavební firmy žalují pražskou elitní školu Dino o 20 milionů korun

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Desítky stavebních firem chtějí zaplatit za práci, kterou loni odvedli na opravy pražské elitní školy Dino. Údajně jim škola a také generální dodavatel zakázky společnost Czech Bau dluží celkem 20 milionů korun. Podnikatelé se teď proto obrátí na soud.

Petra BENEŠOVÁ:
Podnikatelé dnes brzy ráno kvůli údajně nezaplaceným dluhům protestovali před pražskou školou. Pro některé firmy jsou prý neproplacené faktury likvidační.

Lukáš STEHNO, firma Este Pardubice:
To bychom museli propustit polovinu kanceláří kvůli tomu a samozřejmě snížit náklady na minimum.

Petra BENEŠOVÁ:
Říká Lukáš Stehno z firmy Este Pardubice. Škola si na opravu najala vloni generálního dodavatele společnost Czech Bau. Pro ni pak práce dělaly desítky malých firem, které ale údajně nedostaly za celkovou rekonstrukci zaplaceno. Nový jednatel Czech Bau Tomáš Kende ale ujišťuje, že se vše vyřeší.

Tomáš KENDE, nový jednatel Czech Bau:
Nadále činíme kroky tak, abychom se dostali k penězům. Víme, kolik /nesrozumitelné/ zaplatila, máme představu, kolik by ještě měla zaplatit.

Petra BENEŠOVÁ:
Jak velký je dluh, ale říct nechtěl. Škola tvrdí, že její účetnictví je v pořádku. Příští týden se její právníci sejdou s firmami. Petra Benešová, Radiožurnál.

Vládní komise řeší majetkové vyrovnání státu a církví

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Vládní komise řeší majetkové vyrovnání státu a církví. Zástupci ODS, TOP 09 a Věcí veřejných jednají ve sněmovně už dvě hodiny. Návrh má být hotový do konce května. Schůzku komise sleduje redaktorka Lucie Husárová. Lucie, už znáš výsledek dnešního jednání.

Lucie HUSÁROVÁ:
Zatím ne. To jednání začalo ve 4 hodiny a zatím se tedy novináři čekající za dveřmi místnosti v Poslanecké sněmově nedozvěděli vůbec nic. Už před pěti minutami ta schůzka sice skončila, ale její účastníci teď prý ještě dolaďují mediální výstup, takže výsledek bychom se měli dozvědět za chvíli a budeme o něm informovat v nejbližší zpravodajské relaci. O tom, jakým způsobem koalice navrhne vyrovnání státu s církvemi, vyjednávají ministr financí Miroslav Kalousek a kultury Jiří Besser z TOP 09, za ODS poslanec Marek Benda a z Věcí veřejných Michal Babák. Politici už před tím dali najevo, že za majetek zabavený v období po únoru 48 by měly být církve odškodnění především v naturáliích, tedy by měly dostat více lesů a pozemků a méně peněz. Ministr kultury také příliš nechtěl znovu otevírat tu otázku ocenění majetku. Arcibiskup pražský Dominik Duka, ten věří, že by se ještě letos mohla ta dohoda podařit a je podle něj důležité, aby byla přijatelná pro celou společnost. Na vyrovnávání s církvemi čekají také města a obce, jejich vedení totiž kvůli tomu nemohou nakládat s blokovaným majetkem a to mnohdy brzdí jejich rozvoj. Podle návrhu z roku 2008 se měla církvím vrátit asi třetina zabaveného majetku a zbytek měli dostat v penězích. Z Poslanecké sněmovny Lucie Husárová, Radiožurnál.

Kauza Promopro se odkládá na červen

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Poslanci dnes o kauze údajně předražené zakázky pro firmu Promopro jednat nebudou, kvůli zdravotním komplikacím ministra obrany Alexandra Vondry z ODS přeložili mimořádnou schůzi na červen. Zákonodárci ČSSD, kteří o schůzi usilovali, omluvu Vondry akceptovali.

Barack Obama míří na Ground Zerou v New Yorku

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Barack Obama míří na Ground Zerou v New Yorku. Několik dnů po smrti Usámy bin Ládina, hlavního organizátora teroristických útoků z 11. září 2001, se přímo na místě setká s blízkými obětí. V čem je jeho návštěva významná, na to už se ptám zpravodaje Českého rozhlasu ve Spojených státech Víta Pohanky.

Vít POHANKA:
Hezký podvečer. Je to sice symbolické, ale přesto významné setkání nebo obřad, který má pozůstalým 2800 obětí dát příležitost tak nějak uzavřít tu tragédii. Poskytnout jim, řekněme, za dostiučinění, které samozřejmě nikomu nevrátí život, ale aspoň po skoro 10 letech definitivně potvrdí, že hlavní pachatel Usáma bin Ládin neunikl spravedlnosti. Přítomnost prezidenta má obřadu dodat nejvyšší možnou váhu a v každém případě na něj už teď poutá celonárodní pozornost. Prezident Obama má jen položit věnce, neplánoval žádný proslov, není ale vyloučené, že názor změní a něco nakonec řekne. Ode mě je to zatím vše. Vít Pohanka, Český rozhlas, Spojené státy.

Západ poskytne libyjským rebelům finanční pomoc

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Mezinárodní ostudu dnes sklidili libyjští rebelové. Na jednání v Římě oznámili, že je uznávají další čtyři státy. Jen Kanada se k tvrzení zatím nevyjádřila. Španělsko, Nizozemsko a Dánsko zprávu rychle dementovaly. Přesto nakonec slíbili účastníci mezinárodní konference, kromě vojenské i finanční pomoc pro rebely. Ti podle svých slov mají peníze na základní potřeby jako je jídlo, zdravotnický materiál nebo sociální dávky jen do konce května.

Ondřej BOUDA:
Na zvláštní fond budou střídavě dohlížet Francouzi a Italové. Už v tuto chvíli je na účtu k dispozici 250 milionů dolarů a další v blízké budoucnosti přibudou. Celková částka zatím ale ani zdaleka nedosahuje 2 až 3 miliard dolarů, které libyjská národní rada požaduje. Některé státy totiž nechtějí financovat rebely z vlastní kapsy. Řada zemí ale hledá způsob, jak uvolnit pro povstalce zmražený majetek Muammara Kaddáfího. Peněz by pak bylo více než dost. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová řekla, že jen Spojené státy by takto mohly poskytnout přes 30 miliard dolarů. Ondřej Bouda, Radiožurnál.

Zadluženému Portugalsku pomůže i Česko

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Za půjčky pro Portugalsko bude ručit i Česko. Způsob pomoci zadlužené zemi v Lisabonu potvrdili zástupci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Tyto instituce Portugalcům dohromady půjčí 78 miliard eur, tedy skoro 2 biliony korun. Část úvěrů půjde i z mechanismu, kterého se účastní všech 27 členských zemí, tedy i Česko.

Ondřej HOUSKA:
Podíl tohoto záchranného balíčku zatím nebyl upřesněn. Pokud by byl postup stejný jako loni v případě Irska, Česko by ručilo za úvěry v hodnotě zhruba 8 miliard korun. Praha tedy Lisabonu žádné peníze nedá. Naše státní pokladna by tratila jen v tom případě, že by Portugalsko nakonec přece jen zbankrotovalo. Premiér Petr Nečas doufá, že k tomu nedojde.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Riziko tady je, nicméně já pevně věřím, že toto riziko bude eliminováno a navíc ten dominantní nástroj bude bez účasti České republiky.

Ondřej HOUSKA:
Portugalci musí výměnou za pomoc například zmrazit platy ve státním sektoru nebo zvýšit některé daně. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Květnové události roku 1945

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Roli Českého rozhlasu během květnových událostí roku 1945 v Praze připomněli pamětníci i politici. Od Pražského povstání dnes uplynulo 66 let.

Antonín ŠTÍCHA:
Městský rozhlas po celou dobu před začátkem měla jako na barikády, fakticky spíš do povstání.

Martin DRTINA:
Vzpomíná přímý účastník květnových bojů Antonín Štícha. Tehdy rozhlas roznítil protinacistické nálady, když začal vysílat jen česky a hrát zakázané české písně. Při následných bojích zahynulo na devět desítek lidí, včetně některých jeho zaměstnanců. Jejich statečnost vyzdvihl premiér Petr Nečas, podle kterého je potřeba i dnes bojovat za stejné hodnoty jako před 66 lety.

Petr NEČAS, premiér /ODS/:
Připomínat si to, že svoboda není samozřejmá, že za určitých okolností je nutné za ní prolít i krev a nasadit lidské životy.

Martin DRTINA:
Podobný význam přisuzuje Pražskému povstání i prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.

Peter DUHAN, prozatímní ředitel Českého rozhlasu:
Je naší povinností, zejména nás starších, tyto události připomínat a vysvětlovat mladé generaci, že bez těhle těch významných dnů, významných událostí by dnešní svoboda zkrátka nebyla.

Martin DRTINA:
Boje se táhly až do 11. května. Odpor českého lidu si vyžádal na 11700 mrtvých civilistů a povstalců. Martin Drtina, Radiožurnál.

Češi i Slováci si připomínají začátek vysílání Rádia Svobodná Evropa

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka:
Češi i Slováci si připomínají začátek vysílání Rádia Svobodná Evropa do Československa před 60 lety. Význam této stanice pro vznik demokracie zhodnotila i konference uspořádaná k tomuto výročí. Podle předsedy vlády Petra Nečase sehrála Svobodná Evropa roli beranidla bořícího informační zdi komunistického režimu. Slovenská premiérka Iveta Radičová je přesvědčená, že takové vysílání by mělo svůj význam i v současnosti. Šedesátileté výročí Rádia Svobodná Evropa připomíná také výstava Svobodně ve Valdštejnské zahradě.

Zbyněk ZIKMUND:
Na víc než 30 velkoformátových panelech si můžete prohlédnout fotografie a dobové dokumenty z šedesátileté historie Rádia Svobodná Evropa. Výstava představuje významné osobnosti této stanice, jejich myšlenky i komentáře. Jsou mezi například Ferdinand Peroutka, Pavel Tigrid, Jan Stránský nebo Jiří Koftun. Výstava, kterou připravila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolu s Českým rozhlasem potrvá tady ve Valdštejnském zahradě až do 17. června. Zbyněk Zikmund, Radiožurnál.