Zprávy o šesté 26. ledna 2012

Česká národní banka vyšla vstříc vládě

Jana GULDA, moderátorka:
Česká národní banka vyšla vstříc vládě. Bankovní rada dnes schválila půjčku 38 miliard korun Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně. I když si pro uvolnění peněz ze svých devizových rezerv klade podmínku, politici její rozhodnutí vítají.

Jitka HANŽLOVÁ:
Centrální banka fondu půjčí, pokud parlament vysloví souhlas se státní zárukou za případné ztráty centrální banky. Záruky se přitom budou týkat i předchozí půjčky za více než miliardu eur z roku 2009. Mluvčí banky Marek Petruš řekl, že banka půjčku vládě nedoporučuje, ale ...

Marek PETRUŠ, mluvčí České národní banky:
Chápeme, že pokud parlament schválí vládní návrh zákona o té státní záruce, bude to vyjádřením priority zahraniční politiky České republiky.

Jitka HANŽLOVÁ:
Politickou vstřícnost bankovní rady ocenil kromě premiéra Petra Nečase i ministr financí Miroslav Kalousek. Jejímu požadavku rozumí.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Chápu, že to je příliš velká expozice u jednoho věřitele.

Jitka HANŽLOVÁ:
Parlament zřejmě záruky schválí, protože i opozice je pro půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. I když sociálnědemokratický stínový ministr financí Jan Mládek má z požadavků banky smíšené pocity.

Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/:
My to samozřejmě na jedný straně podporujeme, na druhý straně to vytváří velmi divný precedent. A já nevím, no, asi ho nakonec podpoříme, no.

Jitka HANŽLOVÁ:
Případné plnění garance by se promítlo do rozpočtového schodku České republiky. Jitka Hanžlová, Radiožurnál.

Mezinárodní měnový fond potřebuje vyšší kapitál kvůli dluhové krizi v eurozóně

Jana GULDA, moderátorka:
Mezinárodní měnový fond potřebuje vyšší kapitál kvůli dluhové krizi v eurozóně. Předpokládá se, že půjčka by byla v případě potřeby použita na další pomoc oslabeným státům platícím eurem.

Ondřej HOUSKA:
Země Evropské unie chtěly měnovému fondu dohromady půjčit 200 miliard eur. Není ale jisté, jestli se jim podaří dát dohromady celou částku. Šéfka fondu Christine Lagardová nedávno uvedla, že chce celkově získat 500 miliard eur. Fond potřebuje dostatečnou palebnou sílu pro případ, že by dluhová krize naplno zasáhla velké země jako je Itálie a Španělsko. Spojené státy, Čína nebo Brazílie jsou ale k dalšímu navyšování kapitálu měnového fondu skeptické. Zdůrazňují, že eurozóna si musí pomoci především sama. Také Lagardová požaduje, aby země s eurem navýšily kapacitu svého stále záchranného fondu známého pod zkratkou ESM. To ale zatím odmítá Německo. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Jana GULDA, moderátorka:
Podrobněji rozeberou půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu Ozvěny dne hned po zprávách.

Záhady kolem louky Budínka u Dobronína se začínají vyjasňovat

Jana GULDA, moderátorka:
Záhady kolem louky Budínka u Dobronína se začínají vyjasňovat. Na konci května roku 1945 tam byly skutečně zabiti místní Němci. Konec dohadů přinášejí výsledky testů DNA, které v těchto dnech dostávají v Německu příbuzní dobronínských obětí. Vyrozumění od české policie zatím obdrželi příbuzní dvou z nich.

Pavel POLÁK:
Česká policie dobronínský případ ani výsledky DNA testů zatím nekomentuje. Jak Radiožurnálu řekl Johann Niebler, zástupce příbuzných obětí z Budínky identifikované osoby jsou zatím dvě.

Johann NIEBLER:
Dostali jsme dvě zprávy od české kriminální policie. Ta první potvrdila, že jedním ze zabitých byl Franz Reznik. Zprávu dostala jeho dcera Mitzi Grzegorek a z ní vyplývá, že DNA souhlasí na 99,9 procent.

Pavel POLÁK:
Další potvrzenou osobou je Johann Schimek z Dobronína. V příštích dnech dostanou výsledky DNA testů další příbuzní. V roce 2010 vyzvedli čeští kriminalisté na louce Budínka 13 těl, později u dobronínského viaduktu další 3 těla. Pavel Polák, Radiožurnál.

Ve Francii byl zatčen zakladatel firmy PIP, která vyráběla vadné implantáty

Jana GULDA, moderátorka:
Bývalý šéf firmy, která vyráběla závadné prsní implantáty, čeká ve vazbě na rozhodnutí o obvinění. Spolu s ním je tam i další podezřelý. Z Francie se hlásí náš spolupracovník Jan Šmíd.

Jan ŠMÍD:
Bývalý zakladatel společnosti JeanClaude Mas a její ředitel Claud Conty budou ve vyšetřovací vazbě Marseille do 48 hodin. Pak proti nim bude s velkou pravděpodobností vzneseno obvinění ze zabití z nedbalosti. V každém případě by měli být pod policejním dohledem až do zahájení procesu, který začne s velkou pravděpodobností v říjnu. Není vyloučeno, že budou čelit dalším obviněním, včetně daňového úniku. Ve Francii má implantáty s nevhodným silikonem na 30 tisíc žen. U 20 z nich se objevilo nádorové onemocnění, ale přestože francouzské úřady ženám doporučily, aby si implantáty nechaly vyjmout, přímá spojitost mezi nimi a onemocněním se dosud neprokázala. Z Paříže pro Radiožurnál Jan Šmíd.

Nové vedení rady vysokých škol trvá na přepracování reformy univerzit

Jana GULDA, moderátorka:
Nové vedení rady vysokých škol trvá na přepracování reformy univerzit. Jejich připomínky a výhrady se nezměnili ani po jednáních ministra školství Josefa Dobeše s rektory. Potvrzuje předseda Studentské komory rady Miroslav Jašurek.

Miroslav JAŠUREK, předseda Studentské komory rady:
Stále trváme na tom, aby oba materiály byly staženy z vlády tak, aby mohly být vyřešeny ty problematické věci, aby mohly být vyřešeny ty největší nedostatky, které v těch materiálech jsou. Jedná se o problematiku školného, jedná se o problematiku zákona finanční pomoci studentům, který jsme navrhli jako celek vzhledem k tomu, že je nekvalitní a velice špatně připravený zamítnout a znovu začít připravovat. Jedná se o omezení pravomocí akademické samosprávy a zvýšení vlivu vnějších /nesrozumitelné/ na fungování vysokých škol.

Jana GULDA, moderátorka:
Ministr školství Josef Dobeš ale znovu zdůraznil nutnost reformy, nicméně dodal, že je připravený se zástupci škol dál debatovat.

Starostové ze šluknovského výběžku: Zrušte agenturu pro sociální začleňování

Jana GULDA, moderátorka:
"Zrušte agenturu pro sociální začleňování." Vládě to na dnešním setkání s parlamentním bezpečnostním výborem vzkazují starostové ze šluknovského výběžku. Agentura se podle nich na řešení etnických svárů v regionu nějak výrazně nepodílí. Jednání ve Varnsdorfu sledoval i reportér Josef Suk.

Josef SUK:
Starostům tady na Šluknovsku vadí hlavně to, že výsledky působnosti téhle agentury v regionu nejsou takové, aby přispěly větší měrou ke zklidnění napjaté situace. Sociální problémy a konflikty v Rumburku, Varnsdorfu a dalších zdejších městech a místech eskalovali demonstracemi poté, kdy lidem došla trpělivost kvůli nárůstu kriminality, včetně řady násilných trestných činů a krádeží, proto také začala loni na podzim na Šluknovsku série protestů, které si vyžádaly posílení policistů v regionu, starostové Šluknovska šéfovi bezpečnostního výboru Radku Johnovi mimo jiné navrhli, aby peníze, které dává stát vládní agentuře, šly ve větší míře na programy prevence kriminality. Ty považují radnice za potřebnější a prospěšnější. Pro Radiožurnál z Varnsdorfu Josef Suk.

Soudům hrozí, že kvůli chybě zákonodárců zahltí spory o popření otcovství

Jana GULDA, moderátorka:
Soudům hrozí, že kvůli chybě zákonodárců zahltí spory o popření otcovství. Mezera v zákoně totiž umožňuje nespokojeným otcům nebiologických dětí nechat se vyškrtnout z rodného listu dítěte i třeba 20 let po jeho narození. Do konce roku přitom na to měli jen šestiměsíční lhůtu. Tu ale zrušil Ústavní soud a zákonodárci nestačili včas schválit nová pravidla.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Stav, kdy de facto neplatí žádná lhůta, ještě několik měsíců potrvá. Senát totiž sněmovně s výhradami vrátil poslaneckou novelu, podle které by bylo možné popřít otcovství do tří let věku dítěte. Osud normy tak mají v rukou opět poslanci. Senátorka ČSSD Jiřina Rippelová očekává, že dolní komora o ní rozhodne už na příští schůzi.

Jiřina RIPPELOVÁ, senátorka /ČSSD/:
Když vezmeme ještě, že musí být zákon podepsán prezidentem, domnívám se, že od 1. 3. by mohl novelizovaný zákon o rodině platit.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Do té doby se ale na soud bude moci obrátit otec jakkoliv starého dítěte, upozorňuje autor normy, poslanec ODS Pavel Staněk.

Pavel STANĚK, poslanec /ODS/:
Teďko v podstatě na tom, jak bude soud vykládat v době, kdy žádná úprava neexistuje, ale teoreticky jsou možné v podstatě veškeré varianty.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Nový dokument Soukromý vesmír

Jana GULDA, moderátorka:
Soukromý vesmír, nový dokument Heleny Třeštíkové jde dnes do kin. Režisérka ho natáčela neuvěřitelných 37 let. To je totiž věk hlavního hrdiny Honzy a právě jeho životní příběh sledovala režisérka od narození. I tak zkušená dokumentaristka, jako je Helena Třeštíková, ale měla občas pochybnosti, jestli se jí snímek povede dokončit.

Helena TŘEŠTÍKOVÁ, režisérka:
Jsem měla dokonce pocit, že to nikdy nedoděláme, protože ten Honza pak nějak zmizel ve světě, vůbec jsem si nebyla jistá, jestli ho někde ještě dostihneme. To, že se to dodělá, tak ta idea vznikla asi tak před 6, 7 lety, kdy se mi zdálo, že přece jenom nějaký materiál máme a že by bylo škoda to úplně využít a tak jsme začali zase, zapojila jsem do toho svoji rodinu, něco točil můj syn, protože se s Honzou vždycky kamarádil, tak se mi zdálo, že ten kontakt bude takový živější.