Život rodin s autistickými dětmi je obtížný, podmínky se nelepší, říká šéf spolku Naděje pro děti úplňku
Věřím v to, že když je myšlenka dobrá, tak se bude také šířit. To jsou slova novináře Petra Třešňáka, který v roce 2014 v článku Děti úplňku popsal na základě vlastní zkušenosti situaci rodin s dětmi s diagnózou autismu. Podobným tématem se věnuje i stejnojmenný snímek, který 2. května vysílá Česká televize.
Od napsání článku, za který získal novinářskou cenu Psychiatrické společnosti, se podle Petra Třešňáka situace obecně příliš nezměnila. „Ačkoliv to byl jeden z chtěných záměrů článku,“ zdůrazňuje.
Budoucnost v oblasti autismu je totiž velice nejistá a nešťastná – podpůrné sociální služby zoufale chybí. „Ty stávající nejsou schopné vzhledem k systému financování a nastavení postarat se o lidi, kteří mají tento typ symptomatiky a vyžadují vyšší míru asistence,“ vysvětluje.
Rozhodli jsme se oslovit ministryni práce a sociálních věcí a hejtmany krajů peticí za zlepšení sociálních služeb, jejich dostupnosti a kvality. Pokud by někdo měl zájem ji podepsat, tak na webu www.detiuplnku.cz najdete odkaz. PETR TŘEŠŇÁK
Pod pojmem autismus si většina lidí představuje jeho jednu podobu, a v té souvislosti připomíná známý americký film Rain Man. Důvod vzniku filmu Děti úplňku se ale snaží ukazovat, že druhá stránka spektra vypadá jinak a že vyžaduje výrazně vyšší míru zapojení okolí. „Bohužel tato podoba není tak známá, což bychom chtěli změnit tím, že ji ukazujeme ve filmu,“ popisuje.
Pro rodiny je důležité zachovat si v nějaké podobě normální život při výchově dítěte postiženého autismem. To, že se rodič v životě realizuje, se projevuje i na situaci dítěte. „Děti jsou citlivé a reagují na to, kde se ten druhý ocitá. Když je člověk sám v pohodě a má pocit, že prožívá něco smysluplného, tak se to projevuje i na celku,“ vyzdvihuje.
V Česku je základním problémem nedostupnost sociálních služeb, ať už asistenčních, respitních nebo pobytových. Jedním z plánů spolku Naděje pro děti úplňku je proto snaha zmapovat příklady dobré praxe v zahraničí, které mohou sloužit jako inspirace.
„Zatím jsme stihli vyrazit do Holandska a podívat se, jak to funguje tam. Bylo to skutečně obzvláště pro rodiče takového dítěte velice silná zkušenost v tom smyslu, že tam to funguje skutečně dobře,“ nastiňuje.
Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.